ZPĚT

Živnostenská banka (Gewerbebank), Živnobanka, dříve Živnostenská banka pro Čechy a Moravu
   
.
 Živnostenská banka pro Čechy a Moravu
 - Šeky vydané v letech 1900 - 1910
.
.
 Živnostenská banka (Živnobanka)
 - Šeky vydané v období cca 1910 - 1920
 - Šeky vydané cca 20. a 30. letech
 - Šeky vydané v období 1939 - 1945
 - Šeky vydané v období 1939 - 1950
 - Šeky vydané cca 30. a 40. letech - "velký formát"

 - Šeky vydané cca 30. a 40. letech - "velký formát" - tiskové návrhy, nedokončené šeky
.
.
 Živnostenská banka národní podnik
 - Šeky vydané v období 1948 - 1953
.
.
 Historie banky:
 Ústav, mající za úkol podporu českého průmyslu, obchodu a živností, byl založen v roce 1868 na podmět českých záložen pod názvem „Živnostenská banka pro Čechy a Moravu v Praze“. Původní akciový kapitál, činící 500 000 Zlatých, byl postupnými emisemi zvýšen do roku 1871 na 1 500 000 Zl. a koncem roku 1872 na 5 000 000 Zl. V době vídeňského krachu (1873/1874) snížen akciový kapitál na 4 000 000 Zl. zničením skoupených akcií. Během roku 1881 provedena další redukce na 3 000 000 Zl.
 V roce 1892 provedeno zvýšení akciového kapitálu na 5 000 000 Zl. a v roce 1896 na 8 000 000 Zl.
 V roce 1896 zřízena filiálka ve Vídni, ke které v letech 1898 a 1907 přidruženy dvě expozitury.
 Podle usnesení valné hromady z 19.3.1899 byl z důvodu dřívějšího zřízení filiálky ve Vídni (1896) a vzhledem ke vzrůstající činnosti v průmyslovém podnikání zvýšen akciový kapitál na 10 000 000 Zl. (20 000 000 Korun) a nové akcie nabídnuty akcionářům v poměru 4:1 po 120 Zl.
 V roce 1908 otevřena filiálka v Terstu a později expozitura v Opatiji (obě v březnu 1928 prodány bance Banca ďAmerica e ďItalia).
 V této době založila banka řadu průmyslových podniků, které finančně podporovala. Snaha po uvedení v soulad vlastních prostředků se stoupajícími vklady a stále se vzmáhající rozsah činnosti byly důvodem k dalším zvýšením akciového kapitálu. V letech 1905 až 1911 provedeny následující emise:
   Val. hr. z 25.3.1905, zvýšeno na 25 000 000 K, provedeno v dubnu 1905
   Val. hr. z 25.3.1905, zvýšeno na 30 000 000 K, provedeno v dubnu 1907
   Val. hr. z 17.3.1907, zvýšeno na 40 000 000 K, provedeno v květnu 1909
   Val. hr. z 17.3.1907, zvýšeno na 50 000 000 K, provedeno v dubnu 1910
   Val. hr. z 6.3.1910, zvýšeno na 60 000 000 K, provedeno v červnu 1910
   Val. hr. z 6.3.1910, zvýšeno na 80 000 000 K, provedeno v červnu 1911
 V roce 1910 banka změnila název vypuštěním slov „pro Čechy a Moravu“, vzhledem k rozšíření působnosti mimo oblast těchto zemí.
 Valná hromada z 10.3.1912 zmocnila správní radu k provedení zvýšení akciového kapitálu na 100 000 000 Korun, emise však byla v důsledku vypuknutí světové války provedena teprve v červenci 1917; nových 100 000 akcií nabídnuty akcionářům k odběru v poměru 4:1 po 260 K a neakcionářům po 280 K.
 Dle usnesení val. hr. z 5.2.1918 emitováno v březnu téhož roku dalších 100 000 akcií, které nabídnuty akcionářům v poměru 5:1 po 285 K. Akciový kapitál tímto zvýšen na 120 000 000 Korun.
 Na mimořádné valné hromadě z 28.5.1919 zmocněna správní rada, aby dle potřeby provedla zvýšení akciového kapitálu do 250 000 000 K. Na základě tohoto zmocnění vydáno v červenci 1919 200 000 nových akcií, které nabídnuty akcionářům v poměru 3:1 po 325 Kč a v listopadu téhož roku dalších 200 000 akcií, které nabídnuty akcionářům v poměru 4:1 po 375 Kč, čímž byl zvýšen akciový kapitál banky na 200 000 000 Kč.
 Před válkou stávající filiálky v Krakově a ve Lvově byly po převratu v důsledku změněných politických a hospodářských okolností zlikvidovány a jejich aktiva i pasiva, spolu s podílem na Varšavské průmyslové bance, převedeny na Haličský bank przemyslowy ve Lvově.
 V dubnu 1929 zvýšen akciový kapitál na 300 000 000 Kč a nové akcie nabídnuty akcionářům v poměru 2:1 po 425 Kč.
 Intervenčními nákupy získala banka v roce 1931 celkem 300 000 kusů akcí v celkové nominální hodnotě 60 000 000 Kč v nabývací ceně 108 600 000 Kč. Stažením těchto akcií v roce 1932 snížen akciový kapitál na 240 000 000 Kč, přičemž rozdíl mezi nominální hodnotou a nabývacím nákladem odepsán z rezervních fondů.
 V polovině roku 1938 odprodána skupině Dresdner Bank filiálka ve Vídni a koncem téhož roku filiálky v Karlových Varech, Liberci, Teplicích a Ústí nad Labem.
 Filiálka v Košicích předána od 1.1.1939 Pešťské uherské komerční bance.
 S platností od 1.1.1939 převzala Živnostenská banka bankovní obchod firmy Petschek a spol. v Praze.
 Dle usnesení mimořádné valné hromady z 1.7.1939 převzata fúzí s platností od 1.1.1939 Česká banka v Praze. Za 125 000 akcií České banky po 400 Korun nominále (celkem 50 000 000 K) dala Živnostenská banka výměnou 125 000 kusů vlastních akcií (celkem 25 000 000 K). Současně byl z tohoto důvodu zvýšen akciový kapitál Živnostenské banky ze 240 000 000 K na 265 000 000 K, t. j. o potřebných 25 000 000 K.
 Živnostenská banka zaujímala vedoucí místo v konsorciu pro státní finanční operace.
 .
 Obchodní oddělení:
 V roce 1910 bylo uhelné oddělení ústecké filiálky, obstarávající obchod s hnědým uhlím ze severočeských revírů, vneseno do České obchodní společnosti v Ústí nad Labem. Rovněž obchod s uhlím filiálek v Moravské Ostravě a v Brně převeden v roce 1921 na samostatnou akciovou společnost Obchod uhlím Živnostenské banky v Moravské Ostravě.
 Cukerní oddělení, obstarávající prodej výrobků spřátelených cukrovarů, bylo vneseno společně s cukerním oddělením České eskomptní banky a úvěrního ústavu v Praze v roce 1920 do nově zřízené Akciové společnosti pro obchod s cukrem v Praze (Česká eskomptní banka a úvěrní ústav po vzájemné dohodě s platností od 1.1.1926 převedla své cukerní zájmy na samostatnou Pražskou obchodní akciovou společnost v Praze.
 Banka má vlastní hypoteční oddělení, zabývající se vydáváním vlastních dlužních úpisů na podkladě povolených zápůjček a stojící v úzkém obchodním spojení s Českým akciovým hypotečním ústavem v Praze.
 .
 Účasti na dalších bankách:
 V roce 1909 založena za spoluúčasti Živnostenské banky Chorvatská zemská banka v Osijeku, jejíž jméno v roce 1920 změněno na Jugoslavenska banka.
 V roce 1919 účast v syndikátu na převzetí většiny akcií České eskomptní banky a úvěrního ústavu v Praze.
 V roce 1926 se zúčastnila Živnostenská banka na Bank für auswärtigen Handel A. G. v Berlíně, na které byla až doposud zúčastněna nepřímo.
 V roce 1929 součinnost při založení Banque pour le Commerce et ľIndustrie v Paříži.
 V roce 1931 součinnost při založení Allgemeene Maatschappij voor Grondkrediet, Amsterdam.
 Zdroj informací: 
   J. Kašpar: Československé bursovní papíry ročník 1928-1929 a 1936-1937.
   J. Kašpar: Pražské bursovní papíry 1940-1941.
.
.

Pohlednice Palác Živnostenské banky pro Čechy a Moravu v Praze, cca 1905.
. .
.
.
.

.

Grafika - Palác Živnostenské banky, Praha cca 1940.
.
.
.
.