ZPĚT

  
   
Název :  Sklárny a raffinerie Josef Inwald, akciová společnost
 Glas-Fabriken und Raffinerien Josef Inwald A. G.
Typ CP :  Hromadná akcie
Hodnota :

25x

200

5 000

  Kč  
Město :  Praha
Datum :  21.12.1935
Emise :  ---
Série :  ---
Náklad :  75 000 ks (hromadných akcií max. 3 000 ks)
Rozměr :  cca 296 x 210 mm
Poznámky :  ---
Historie :  Společnost byla založena dne 12.5.1908, se sídlem ve Vídni a za součinnosti bankovního ústavu Niederösterreichische Escompte-Gesellschaft.
 Akciový kapitál byl ustanoven ve výši 4 500 000 K, rozdělený na 22 500 ks akcií v nominální hodnotě 200 K.
 Za 4 500 000 K v akciích a 422 480 K v hotovosti převzala k dalšímu provozování závody firmy Josef Inwald, sestávající ze skláren a brusíren v Praze-Zlíchově, Poděbrady (Elsahütte), Velké Březno, Teplice (Rufolfshütte [9]), Německý Šicndorf (dnes Střelecká-Dobronín), Utekáč (dříve Nová Antonova Dolina) [8] a Floridsdorf u Vídně, dále uhelný důl Rudolf, pozůstávající z horních mír Barbara I, II, III, VI, VII a VIII u Teplic, uhelná pole Jan I.-IV. a V.-VIII., dům ve Vídni a obchody se skleněným zbožím ve Vídni, Praze a v Paříži.
 V roce 1909 zakoupeny od Pražské železářské společnosti hnědouhelné doly Friedrich a Josefina v Cukmantlu u Teplic (dnes Dubí-Pozorka).
 V roce 1910 zvýšen akciový kapitál na 5 500 000 K, vydáním 5 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 K a výtěžku emise použito ke splacení podílu v tomto roce založené firmě Ungarische Glashüttenwerke Josef Inwald A.-G. v Budapešti, která převzala sklárny v Uj-Antanvögyi (Nová Antonova Dolina, dnes Utekáč) na Slovensku. Později podíl odprodán.
 V roce 1914 zavedena výroba sklenic pod značkou Durit.
 V roce 1916 ukončen provoz v závodě ve Velkém Březně.
 Na základě usnesení valné hromady z 6.6.1917 zvýšen akciový kapitál na 6 000 000 K, vydáním 2 500 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 K, které přenechány bance Niederösterreichische Escompte-Gesellschaft ve Vídni za kurz po 260 K.
 Na valné hromadě z 10.5.1918 usneseno zvýšení akciového kapitálu na 7 000 000 K, emisí 5 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 K. Z toho 3 000 ks nových akcií nabídnuty akcionářům k odběru v poměru 10:1 za kurz po 340 K. Výtěžku emise použito k získání většiny akcií rakouské firmy Moosbrunner Glasfabriks-A.-G. v Moosbrunn.
 V roce 1919 uzavřena s městem Teplice dohoda o společném využití městu a společnosti náležejících uhelných dolů.
 V roce 1920 byla znovu vybudována a rozšířena sklárna v Praze-Zlíchově a také v ostatních závodech provedeny větší investice.
 Na mimořádné valné hromadě z 15.4.1920 usneseno zvýšení akciového kapitálu na 10 000 000 K, vydáním 15 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 K, které nabídnuty akcionářům k odběru za kurz po 2 800 K.
 V roce 1921 provedena nostrifikace společnosti, která při této příležitosti přešla částečně do sféry České eskomptní banky a úvěrního ústavu v Praze a její sídlo přeloženo z Vídně do Prahy. Akciový kapitál společnosti byl uznán v plné výši.
 Na mimořádné valné hromadě z 5.2.1921 zmocněna správní rada společnosti, provést zvýšení akciového kapitálu až na 20 000 000 K. Na základě tohoto zmocnění emitováno v únoru 1921 nejprve 25 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 K, z nichž 12 500 ks nabídnuto akcionářům k odběru v poměru 4:1, za kurz po 5 000 K.
 V prosinci 1921, po provedené nostrifikaci, emitováno zbývajících 25 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 Kč, z nichž opět 12 500 ks nabídnuto akcionářům k odběru v poměru 6:1, za kurz po 500 Kč.
 Během roku 1922 provedeny větší investice, hlavně v závodě v Teplicích.
 Za účelem provedení dalších větších investic, usnesla se valná hromada z 29.5.1923 na zvýšení akciového kapitálu na 30 000 000 Kč, které provedeno v říjnu téhož roku emisí 50 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 Kč [7, 3], . Nové akcie nabídnuty v říjnu 1923 akcionářům k odběru v poměru 2:1 za kurz po 300 Kč.
 Koncem roku 1923 obdržela společnost daňové předpisy za roky 1920, 1922 a 1923 ve výši 9 899 991 Kč, částkou, která přesahovala asi o 4 300 000 Kč odhady a k tomuto účelu zřízené interní rezervy.
 Na valné hromadě z 5.7.1924 usnesena reasumace rozdělení zisků za léta 1919-1922 v tom smyslu, že částky ve výši 3 637 348 Kč přidělené v těchto letech všeobecnému rezervnímu fondu byly převedeny na daňový rezervní fond. A aby byla získána úhrada na další očekávané a předepsané daně, bylo odepsáno 12 400 000 Kč z kapitálového rezervního fondu, z čehož 2 172 792 Kč použito na daně v roce 1923 a zbytek rezervován na další daňové předpisy.
 Bilančně k 31.12.1923 vykázaná ztráta ve výši 7 702 291 Kč kryta z části (5 678 941 Kč) ze stávajících rezerv, kdežto zbytek ve výši 2 023 350 Kč převeden na nový účet. V roce 1924 docíleného zisku ve výši 51 139 Kč použito ke snížení převodu ztráty z roku 1923 na 1 972 211 Kč, kterážto částka převedena na nový účet. V roce 1925 povoleny společnosti odpisy na daních za předchozí roky ve výši cca 6 000 000 Kč a z těchto daňových odpisů zřízena daňová záloha, z níž odebráno nezdaněně 1 972 211 Kč k úhradě převodu ztráty z roku 1924.
 V bilanci za rok 1925 vykázaný čistý zisk ve výši 1 608 680 Kč použit k mimořádným odpisům na realitách.
 Počátkem roku 1927 uzavřela společnost s firmou C. Stölzle'ho synové akciovou společností pro výrobu skla v Praze [1, 2] úmluvu o společném postupu při dodávkách.
 Valná hromada z 12.7.1927 zmocnila správní radu společnosti, aby rakouskou továrnu ve Floridsdorfu u Vídně se všemi pasivy a dále podíl na firmě Moosbrunner Glasfabriks-A.-G. v Moosbrunn s platností od 1.1.1927 vnesla do k tomu účelu založené samostatné akciové společnosti Oesterreichische Glasfabriken und -Raffinerien Josef Inwald A. G. ve Vídni s akciovým kapitálem 1 250 000 S, rozděleným na 12 500 ks akcií v nominální hodnotě 100 S. Všech 12 500 ks akcií rakouské společností bylo nabídnuto československým akcionářům k odběru v poměru 15:1 za kurz po 750 Kč. Akcionáři, kteří odběrní právo nevyužili, obdrželi náhradu 4 Kč na akcii. Výnosu odprodeje rakouských závodů použito ke snížení bankovních dluhů.
 Požárem, který vypukl 10.6.1927 v závodě Rudolfova huť v Teplicích, utrpěla společnost škodu ve výši cca 15 000 000 Kč, která byla plně kryta pojištěním. Při znovuvybudování továrny byl kladen zvláštní zřetel na účelnou specializaci a modernizaci výroby.
 Za účelem financování technického přebudování veškerých závodů a jiných investic, usneseno na valné hromadě z 28.6.1929 zvýšení akciového kapitálu na 40 000 000 Kč, vydáním 50 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 Kč, které v září 1929 nabídnuty akcionářům v poměru 3:1 v kurzu po 350 Kč.
 V roce 1930 investiční program ukončen a z velké části vyúčtován. Poněvadž výtěžek emise nestačil k úhradě značných investičních nákladů, zvýšil se tím velmi podstatně bankovní dluh.
 Vzhledem k nastalé všeobecné hospodářské krizi, poklesl společnosti katastrofálně vývoz a celkový odbyt výrobků a s předchozím předlužením vzniklé chybami v investičním programu, vedly k úplné výrobní i obchodní reorganizaci, jakož i nutnosti pronikavé finanční sanace, která, vzhledem imobilizaci podniku, byla možná jen s pomocí státní záruky za nový úvěr ve výši 10 000 000 Kč, poskytnutý Zemskou bankou. V souvislosti s touto novou finanční úpravou povolily též financující banky slevy na kapitálu a úrocích.
 Bilance za rok 1933, předložená po sjednání sanace v prosinci 1934, vykázala celkovou ztrátu ve výši 35 000 000 Kč, z čehož připadlo na provozní ztrátu za rok 1933 částka 11 500 000 Kč (provozní ztráta za rok 1932 v částce 8 200 000 Kč kryta odpisem z rezerv), na dodatečnou amortizaci závodů 10 400 000 Kč, na odpisy na zásobách a pohledávkách 6 000 000 Kč a na předpokládané ztráty za rok 1934 v částce 7 100 000 Kč.
 Za účelem úhrady vzniklé ztráty, rozhodnuto na valné hromadě z 12.12.1934 o snížení akciový kapitál ze 40 000 000 Kč na 5 000 000 Kč stažením akcií v poměru 8:1, které provedeno v červenci 1935. Současně zvýšen akciový kapitál na 20 000 000 Kč, vydáním 75 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 Kč [4], které nabídnuty akcionářům v poměru 1:3 v kurzu po 200 Kč.
 V rámci reorganizace přenesena výroba ze sklárny v Praze-Zlíchova do Teplic (Rudolfova huť).
 Provedená sanace, úsporná opatření, jakož i konsolidace domácího trhu utvořením kartelu Duta, prodejna dutého skla, společnost s r. o. (Duta, Verkaufsbüro für Hohlglas, Gesellschaft m. b. H.), se projevily v letech 1936 a 1937 postupným zlepšením výsledků. Společnosti, která je převážně odkázána na vývoz, se podařilo při trvající dravé soutěži a velké konkurenci i mírné zvýšení exportního obratu.
 V dubnu 1937 získala společnost z majetku Anglo-československé a Pražské úvěrní banky a rodiny Riethofovy převážnou většinu akcií, asi 38 000 ks (za kurz po 190 Kč), firmy Josefa Rindskopfa synové, sklárny v Košťanech, Duchcově a Mstišově akc. spol. [5] (akciový kapitál ve výši 8 000 000 Kč, rozdělený na 40 000 ks akcií v nominální hodnotě 200 Kč), jejíž sklárnu v Košťanech s platností od 1.1.1937 převzala do nájmu. Jednotným vedením a účelnou spoluprací obou společností bylo dosaženo ekonomičtějšího provozu.
 Za léta 1938 a 1939 (zabrání Sudet a vznik Protektorátu Čechy a Morava) vykázala společnost opět ztráty v celkové výši 33 600 000 K, z čehož 17 000 000 K činila knihovní ztráta při nuceném prodeji teplické továrny, která se ocitla na zabraném území a 3 000 000 K nutné rezervy na pohledávky v cizině.
 Teplická továrna, jakož i akciová účast na firmě Josefa Rindskopfa synové, sklárny v Košťanech, Duchcově a Mstišově akc. spol. vneseny v roce 1939 do společnosti Vereinigte Böhmische Glas-Industrie A. G. v Teplicích, za převzaté bankovní dluhy.
 K částečnému krytí vykázané ztráty 33 600 000 K, usneseno na valné hromadě z 30.5.1940, snížení akciového kapitálu z 20 000 000 K na 1 000 000 K, sloučením akcií z 100 000 ks na 5 000 ks, kdežto zbytek ztráty má být uhrazen z největší části slevou, poskytnutou zúčastněnou bankou.
 Současně usneseno opětné zvýšení akciového kapitálu na 8 000 000 K, vydáním 35 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 K, z čehož 25 000 ks převzala financující banka v kurzu po 220 K a 10 000 ks akcií nabídnuty akcionářům k odběru v kurzu po 220 K + 20 K.
 V rámci reorganizačních opatření prodána v roce 1939 továrna v Praze-Zlíchově a vedení společnosti přeloženo do Poděbrad. Ve zbylých továrnách provedeny investice v částce několika milionů korun.
 V listopadu 1940 přešla většina akcií skláren z portfolia České eskomptní banky do vlastnictví firmy SFINX spojené smaltovny a továrny na kovové zboží akc. spol. v Praze [6]. Spoluprací prodejních oddělení obou společností mělo být dosaženo úspory a lepšího pokrytí trhů, zejména zahraničních.
 Po osvobození v roce 1945 dosazena do továren národní správa a v roce 1946 znárodněny a majetková podstata začleněna pod Sklárny Inwald, národní podnik. Původní akciová společnost přešla do likvidace.
   Zdroj informací:
     J. Kašpar: Pražské bursovní papíry 1926-1927 a 1940-1941.
     J. Kašpar: Československé bursovní papíry 1927-1928, 1928-1929, 1931-1932, 1935-1936, 1937-1938.
     Finanční ročenka Compass 1926, 1934, 1937 a 1944.
     Ing. Václav Obdržálek: Znárodněný průmysl v Československu, roč. I. 1947.
     Web: (de.wikipedia.org, cs.wikipedia.org)
   
   
Avers :

Hromadná akcie Sklárny a rafinerie Josef Inwald v Praze 1935, 5000 Kč
   .
.
Revers :

---
   .
.
.
.
Pohlednice :

Sklárna a rafinerie skla Josef Inwald ve Velkém Březně, cca 1910.
.
.
.
.