1x
150
150
Český kompas, 1906.
Finanční ročenka Compass 1921.
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_severn%C3%AD_dr%C3%A1ha
---
| Název : | K. k. priv. Böhmische Nordbahn-Gesellschaft | ||||
| C. k. priv. Česká severní dráha | |||||
| Společnost c. k. priv. české severní dráhy | |||||
| Typ CP : | Akcie | ||||
| Hodnota : |
1x |
150 |
150 |
Zlatých | |
| Město : | Prag (Praha) | ||||
| Datum : | 31.3.1867 | ||||
| Emise : | I. | ||||
| Série : | --- | ||||
| Náklad : | 53 333 ks | ||||
| Rozměr : | cca 253 x 382 mm - dvojlist | ||||
| Poznámky : | Dluhopisy vydané Českou severní dráhou v nominálních hodnotách: 300 M [1, 2, 3], 1 500 M [1] a 3 000 M [1]. | ||||
| Historie : | Společnost byla založena dne 31.3.1867 se sídlem v Praze a s kapitálem 14 000 000 Zlatých, rozděleným na akciový kapitál ve výši 8 000 000 Zlatých, který byl dále rozdělený na 53 333 ks akcií po 150 Zlatých a zbytek 6 000 000 Zlatých v prioritních dluhopisech. | ||||
| Převzala od 6.4.1865 vydanou koncesi na stavbu cca 90 kilometrové železnice v úseku Bakov-Česká Lípa-Rumburk a pokračující dále k saské hranici, včetně odboček do Podmokel, Varnsdorfu a děčínského přístavu. V Bakově nad Jizerou se železnice napojovala na železnici patřící Turnovsko-kralupsko-pražské dráze (K. k. priv. Turnau-Kralup-Prager Eisenbahn), se kterou byla úzce personálně a majetkově propojena. | |||||
| Stavba železnice v úseku Bakov-Česká Lípa začala krátce před oficiálním založením společnosti, už v říjnu 1866 a první vlak přijel do České Lípy dne 14.11.1867. Následně pokračovala stavba železnice do Rumburku a souběžně i v úseku Podmokly-Varnsdorf. Oba úseky byly otevřeny 16.1.1869. | |||||
| Začátkem roku 1870 započala stavba úseku z České Lípy do Benešova nad Poučnicí (Děčín), zprovozněná v polovině roku 1872. | |||||
| V roce 1873 zprovozněn úsek Rumburk-Šluknov a Rumburk-Jiříkov-Ebersbach, kde se napojoval na saskou státní dráhu. | |||||
| V následujícím desetiletí vykazovala Česká severní dráha velmi dobré hospodářské výsledky a vyplácela vysoké dividendy. | |||||
| Začátkem roku 1882 schválena fúze s Turnovsko-kralupsko-pražskou dráhou, která formálně provedena k 31.12.1882. | |||||
| K tomuto účelu navýšen akciový kapitál České severní dráhy a vydány 4,00%-ní dluhopisy ve výši 43 500 000 Marek, splatné každoročním losováním, nejpozději v roce 1948. | |||||
| V témže roce prodloužen šluknovský úsek železnice do Mikulášovic, dále spojení České Kamenice s Kamenickým Šenovem (1886) a spojení Svor-Cvikov. | |||||
| V polovině roku 1896 zahájena stavba úseku Chotětov-Dolní Cetno-Skalsko-Mšeno až do Mělníka. | |||||
| V roce 1894 vypukl konkurenční boj s Ústecko-teplickou dráhou (ATE), která plánovala stavbu železnice v úseku Teplice-Lovosice-Česká Lípa-Liberec a v České Lípě se chtěla napojit a využít stávající nádraží České severní dráhy. ATE byla nakonec nucena ustoupit a postavit o několik set metrů dál nové vlastní nádrží, dnes nepoužívané Česká Lípa město. | |||||
| V roce 1900 zahájena stavba železnice z Mikulášovic přes Dolní Poustevnu až k saské hranici, kde se v Sebnitzi napojovala na saskou státní dráhu. Úsek zprovozněn koncem roku 1904. | |||||
| V roce 1903 zprovozněn úsek Kamenický Šenov-Česká Lípa (samotná dráha patřila jiné společnosti a Česká severní dráha zajišťovala provoz). | |||||
| V témže roce vydány 3,50%-ní prioritní dluhopisy v celkové výši 15 000 000 Marek, rozdělené na dílčí dluhopisy v nominálních hodnotách po 500 M (6 000 ks), 1 000 M (7 000 ks) a 2 000 M (2 500 ks). Splatné každoročním losováním, nejpozději v roce 1950. Výtěžku emise bylo použito k financování stavby úseku z Mikulášovic do Sebnitze a z Cvikova do Jablonného v Podještědí. | |||||
| V roce 1905 zahájila Česká severní dráha provoz na poslední postavené železnici v úseku Svor-Cvikov-Lindava-Jablonné v Podještědí, kde se napojovala na dráhu konkurenční ATE. | |||||
| Od roku 1900 usilovala státní správa o zestátnění České severní dráhy, které se podařilo prosadit zákonem až v létě 1908. Zestátnění formálně proběhlo k 15.11.1908, se zpětnou platností od 1.1.1908, tím Česká severní dráha přešla do likvidace. Celou železniční trať o délce cca 398 km, včetně dalších nemovitostí a ostatního movitého majetku (přes 100 lokomotiv, 2 056 vagónů, atd.), převzaly c. k. Státní dráhy, ke kterým přešla i většina z 2 967 zaměstnanců. | |||||
| Akcionářům České severní dráhy bylo vyplaceno náhradou celkem cca 100 000 000 Korun. Z toho 48 000 000 K ve státních 4,00%-ních daněprostých dluhopisech, rozdělených na nominální hodnoty po 400 K, 2 000 K a 10 000 Korun. Splatné každoročním losováním, nejpozději v roce 1968. Za každou akcii bylo vyplaceno 425 K v dluhopisech. | |||||
| V roce 1928 byly neslosované dluhopisy vyměněny za 4,00%-ní Slosovatelné státní dluhopisy republiky Československé Lit. D a v roce 1936 zbytek neslosovaných dluhopisů za 3,00%-ní Unifikační půjčku, umořitelnou 1938-1987. | |||||
|
Zdroj informací: Český kompas, 1906. Finanční ročenka Compass 1921. https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_severn%C3%AD_dr%C3%A1ha |
|||||
| Avers : |
|
||||
| . | |||||
| Vnitřní strana : |
|
||||
| . | |||||
| . | |||||
| Revers : |
--- |
||||
| . | |||||
| . | |||||
| . | |||||
| . | |||||