Česká průmyslová banka, Böhmische Industrial-Bank, šek

ZPĚT	Česká průmyslová banka (Böhmische Industrial-Bank, Banque industrielle de Bohème)
	1898 - 1922 Česká průmyslová banka (Böhmische Industrial-Bank, Banque industrielle de Bohème)
	1922 - 1926 Česká průmyslová a hospodářská banka (Böhmische Industrial- und Landwirtschaftliche Bank)
	1826 - 1943 Česká průmyslová banka (Böhmische Industrial-Bank, Banque industrielle de Bohème)
	Ostatní dokumenty: Akcie [1].

	.
	- Šeky vydané před rokem 1918
	- Šeky vydané v letech 1918-1940
	- Šeky vydané v letech 1940-1943
	.
	.
	.
	Historie banky:
	Česká průmyslová banka vznikla v roce 1898 na podmět České národohospodářské společnosti s úkolem opatřovat českému průmyslu investiční úvěry vydáváním dlouhodobých, hypotečně zajištěných, dlužních úpisů.
	Později byly stanovy změněny a její působnost rozšířena na provádění všech bankovních transakcí.
	Původní akciový kapitál ústavu, obnášející 2 000 000 K, byl během prvního obchodního roku zdvojnásoben. Dle postupného rozšiřování okruhu činnosti provedena v následujících letech tato zvýšení akciové jistiny:
	Červen 1904, zvýšení na 6 000 000 K Duben 1905, zvýšení na 8 000 000 K Únor 1907, zvýšení na 10 000 000 K Duben 1908, zvýšení na 12 000 000 K Prosinec 1909, zvýšení na 20 000 000 K Říjen 1910, zvýšení na 25 000 000 K Prosinec 1910, zvýšení na 30 000 000 K Duben 1912, zvýšení na 40 000 000 K
	V roce 1899 zřídila Diskontní družstvo spol. s r. o. a v roce 1903 Ústav pro vadia a kauce. Od roku 1908 datují se první účasti ústavu v průmyslu.
	Roku 1911 založena Uhersko-česká průmyslová banka (Iparbanka) v Budapešti.
	V letech 1912/1913 zúčastnila se banka na nově zakládaných Rumunské průmyslové bance v Bukurešti a Banque de ľIndustrie v Paříži, obě účasti byly však ještě před vypuknutím války likvidovány.
	V březnu 1918 zvýšen akc. kap. ze 40 000 000 K na 50 000 000 K a nové akcie nabídnuty v poměru 4:1 po 500 K akcionářům (neakcionáři 530 K).
	Na valné hromadě ze dne 14.3.1918 usneseno zvýšení akc. kap. na 100 000 000 K. Dle tohoto usnesení emitováno v říjnu a listopadu 1918 celkem 75 000 kusů akcií, které nabídnuty k odběru akcionářům po 530 K a v srpnu 1919 dalších zbývajících 50 000 kusů akcií.
	Dle usnesení mimořádné valné hromady z 11.10.1919 zvýšena v listopadu téhož roku akciová jistina na 150 000 000 Kč vydáním 125 000 kusů nových akcií, z nichž část nabídnuta akcionářům v poměru 2:1 po 575 Kč a část přenechána Nederlandsche Handel-Maatschappij v Amsterodamu.
	Koncem roku 1921 sjednána kapitálová účast na Prvé hrvatské obrtné bance d. d. v Zábřehu, se kterou uzavřena užší kooperace.
	V roce 1922 zahájila banka koncentrační akci v československém bankovnictví tím, že na základě usnesení valné hromady ze dne 30.3.1922 převzala cestou fúze Hospodářskou a úvěrní banku pro Čechy v Praze a Obchodní a průmyslovou banku v Moravské Ostravě. Za účelem provedení fúze zvýšen akciový kapitál banky na 210 000 000 Kč vydáním 150 000 kusů akcií, které nabídnuty k výměně v poměru 2 akcie Hospodářské úvěrní banky za 3 akcie České průmyslové banky. Spojením s Hospodářskou úvěrní bankou, která těsně před provedením fúze převzala Budějovickou banku v Českých Budějovicích se 4 filiálkami v jižních Čechách a filiálky ve Vídni, jakož i československý obchod tehdejší Allgemeine Verkehrsbank, získala Česká průmyslová banka rozhodující vliv v Ústecké rafinerii cukru, jednom z největších československých cukrovarských koncernů.
	Fúzí s Hospodářskou a úvěrní bankou došlo ke změně názvu *České průmyslové banky na Česká průmyslová a hospodářská banka (Böhmische Industrial- und Landwirtschaftliche Bank)* a v roce 1926 se opět vrátila k původnímu názvu.
	Dle usnesení valné hromady z 18.4.1923 převzal ústav s platností od 1.1.1923 Obchodní banku v Hradci Králové se čtyřmi filiálkami; fúze byla provedena bez zvýšení akciového kapitálu.
	Během roku 1922 předána vídeňská filiálka nově zřízené Allgemeine Industrialbank ve Vídni a získána účast na Banca Anglo-Romana v Bukurešti (účast v roce 1925 zlikvidována).
	V roce 1926 byla banka sanována částkou 162 000 000 Kč ze Zvláštního fondu pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů.
	V bilanci roku 1931 vzat zřetel na důsledky hospodářské krize provedením mimořádných odpisů na cenných papírech, účastech a dlužnících v částce 100 700 000 Kč. Současně odepsána kurzová ztráta 9 800 000 Kč na vlastních akciích, zakoupených z intervenčních důvodů.
	Na odpisy v celkové výši 110 500 000 Kč použito 61 600 000 Kč z vykázaných rezerv, 34 500 000 Kč z latentní rezervy na nemovitostech (které byly o tuto částku nadhodnoceny) a 14 400 000 Kč z provozních zisků. Současně snížen akciový kapitál z 210 000 000 Kč na 100 100 000 Kč zničením postupně skoupených vlastních akcií v celkové nominální hodnotě 67 000 000 a odkolkováním zbývajících 357 500 kusů akcií o 30% z nominální hodnoty 400 na 280 Kč.
	Banka byla členem konsorcia pro státní úvěrové operace, na jehož obchodech participovala kvótou 9²/₈%. Ústav měl právo vydávat bankovní dlužní úpisy až do výše 150 000 000 Kč.
	V roce 1939 odprodáno 12 sudetských poboček a filiálka v Košicích předána Uhersko-české průmyslové bance k likvidaci.
	Od roku 1939 byl na Českou průmyslovou banku vyvíjen tlak ze strany německých bank, Deutsche Bank a Dresdner Bank, který v červnu 1943 vyústil rozhodnutím protektorátního ministerstva hospodářství a práce nuceným sloučením s Živnostenskou bankou.
	Zdroj informací: J. Kašpar: Československé bursovní papíry ročník 1928-1929 a 1936-1937. J. Kašpar: Pražské bursovní papíry 1940-1941. F. Vencovský, Z. Jindra, J. Novotný, K. Půlpán, P. Dvořák a kol.: Dějiny bankovnictví v českých zemí, 1999.
	.
	.
	.
	.