Název : | Česká průmyslová banka | ||||
Böhmische Industrial-Bank | |||||
Banque industrielle de Bohème | |||||
Typ CP : | Akcie | ||||
Hodnota : |
1x |
200/400 |
200/400 |
Zlatých/Korun | |
Město : | Praha | ||||
Datum : | 25.9.1898 | ||||
Emise : | --- | ||||
Série : | A | ||||
Náklad : | (5 000 ks) | ||||
Rozměr : | cca 325 x 265 mm - dvojlist | ||||
Poznámky : | Česká průmyslová banka vznikla v roce 1898 na podmět České národohospodářské společnosti s úkolem opatřovat českému průmyslu investiční úvěry vydáváním dlouhodobých, hypotečně zajištěných, dlužních úpisů. | ||||
Později byly stanovy změněny a její působnost rozšířena na provádění všech bankovních transakcí. | |||||
Původní akciový kapitál ústavu, obnášející 2 000 000 K, byl během prvního obchodního roku zdvojnásoben. Dle postupného rozšiřování okruhu činnosti provedena v následujících letech tato zvýšení akciové jistiny: | |||||
Červen 1904, zvýšení na 6 000 000 K Duben 1905, zvýšení na 8 000 000 K Únor 1907, zvýšení na 10 000 000 K Duben 1908, zvýšení na 12 000 000 K Prosinec 1909, zvýšení na 20 000 000 K Říjen 1910, zvýšení na 25 000 000 K Prosinec 1910, zvýšení na 30 000 000 K Duben 1912, zvýšení na 40 000 000 K |
|||||
V roce 1899 zřídila Diskontní družstvo spol. s r. o. a v roce 1903 Ústav pro vadia a kauce. Od roku 1908 datují se první účasti ústavu v průmyslu. | |||||
Roku 1911 založena Uhersko-česká průmyslová banka (Iparbanka) v Budapešti. | |||||
V letech 1912/1913 zúčastnila se banka na nově zakládaných Rumunské průmyslové bance v Bukurešti a Banque de ľIndustrie v Paříži, obě účasti byly však ještě před vypuknutím války likvidovány. | |||||
V březnu 1918 zvýšen akc. kap. ze 40 000 000 K na 50 000 000 K a nové akcie nabídnuty v poměru 4:1 po 500 K akcionářům (neakcionáři 530 K). | |||||
Na valné hromadě ze dne 14.3.1918 usneseno zvýšení akc. kap. na 100 000 000 K. Dle tohoto usnesení emitováno v říjnu a listopadu 1918 celkem 75 000 kusů akcií, které nabídnuty k odběru akcionářům po 530 K a v srpnu 1919 dalších zbývajících 50 000 kusů akcií. | |||||
Dle usnesení mimořádné valné hromady z 11.10.1919 zvýšena v listopadu téhož roku akciová jistina na 150 000 000 Kč vydáním 125 000 kusů nových akcií, z nichž část nabídnuta akcionářům v poměru 2:1 po 575 Kč a část přenechána Nederlandsche Handel-Maatschappij v Amsterodamu. | |||||
Koncem roku 1921 sjednána kapitálová účast na Prvé hrvatské obrtné bance d. d. v Zábřehu, se kterou uzavřena užší kooperace. | |||||
V roce 1922 zahájila banka koncentrační akci v československém bankovnictví tím, že na základě usnesení valné hromady ze dne 30.3.1922 převzala cestou fúze Hospodářskou a úvěrní banku pro Čechy v Praze a Obchodní a průmyslovou banku v Moravské Ostravě. Za účelem provedení fúze zvýšen akciový kapitál banky na 210 000 000 Kč vydáním 150 000 kusů akcií, které nabídnuty k výměně v poměru 2 akcie Hospodářské úvěrní banky za 3 akcie České průmyslové banky. Spojením s Hospodářskou úvěrní bankou, která těsně před provedením fúze převzala Budějovickou banku v Českých Budějovicích se 4 filiálkami v jižních Čechách a filiálky ve Vídni, jakož i československý obchod tehdejší Allgemeine Verkehrsbank, získala Česká průmyslová banka rozhodující vliv v Ústecké rafinerii cukru, jednom z největších československých cukrovarských koncernů. | |||||
Fúzí s Hospodářskou a úvěrní bankou došlo ke změně názvu České průmyslové banky na Česká průmyslová a hospodářská banka (Böhmische Industrial- und Landwirtschaftliche Bank) a v roce 1926 se opět vrátila k původnímu názvu. | |||||
Dle usnesení valné hromady z 18.4.1923 převzal ústav s platností od 1.1.1923 Obchodní banku v Hradci Králové se čtyřmi filiálkami; fúze byla provedena bez zvýšení akciového kapitálu. | |||||
Během roku 1922 předána vídeňská filiálka nově zřízené Allgemeine Industrialbank ve Vídni a získána účast na Banca Anglo-Romana v Bukurešti (účast v roce 1925 zlikvidována). | |||||
V roce 1926 byla banka sanována částkou 162 000 000 Kč ze Zvláštního fondu pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů. | |||||
V bilanci roku 1931 vzat zřetel na důsledky hospodářské krize provedením mimořádných odpisů na cenných papírech, účastech a dlužnících v částce 100 700 000 Kč. Současně odepsána kurzová ztráta 9 800 000 Kč na vlastních akciích, zakoupených z intervenčních důvodů. | |||||
Na odpisy v celkové výši 110 500 000 Kč použito 61 600 000 Kč z vykázaných rezerv, 34 500 000 Kč z latentní rezervy na nemovitostech (které byly o tuto částku nadhodnoceny) a 14 400 000 Kč z provozních zisků. Současně snížen akciový kapitál z 210 000 000 Kč na 100 100 000 Kč zničením postupně skoupených vlastních akcií v celkové nominální hodnotě 67 000 000 a odkolkováním zbývajících 357 500 kusů akcií o 30% z nominální hodnoty 400 na 280 Kč. | |||||
Banka byla členem konsorcia pro státní úvěrové operace, na jehož obchodech participovala kvótou 92/8%. Ústav měl právo vydávat bankovní dlužní úpisy až do výše 150 000 000 Kč. | |||||
V roce 1939 odprodáno 12 sudetských poboček a filiálka v Košicích předána Uhersko-české průmyslové bance k likvidaci. | |||||
Od roku 1939 byl na Českou průmyslovou banku vyvíjen tlak ze strany německých bank, Deutsche Bank a Dresdner Bank, který v červnu 1943 vyústil rozhodnutím protektorátního ministerstva hospodářství a práce nuceným sloučením s Živnostenskou bankou. | |||||
Zdroj informací: J. Kašpar: Československé bursovní papíry ročník 1928-1929 a 1936-1937. J. Kašpar: Pražské bursovní papíry 1940-1941. F. Vencovský, Z. Jindra, J. Novotný, K. Půlpán, P. Dvořák a kol.: Dějiny bankovnictví v českých zemí, 1999. |
|||||
. | |||||
. | |||||
Avers : |
|
||||
. | |||||
. | |||||
Revers : |
--- |
||||
. | |||||
. | |||||
. | |||||
. |