SOLO Zündwaren- und Chemische Fabriken Wien Solo akciová společnost na zápalky a leštidla továrny zápalek a lučebnin sirkárny a lučební závody Match- and Chemical Works hromadná akcie 1921

ZPĚT

Název :

SOLO, Zündwaren- und Wichsefabriken Act. Ges.

SOLO, akciová společnost na zápalky a leštidla

SOLO, Zündwaren- und Chemische Fabriken Act. Ges.

SOLO, továrny zápalek a lučebnin akc. spol.

SOLO, akciové sirkárny a lučební továrny

SOLO, gyufa- és vegyészeti gyárak r. t.

SOLO, Match- and Chemical Works Ltd.

SOLO, fabriques ďallumettes et de produits chimiques S. A.

Typ CP :

Hromadná akcie

Hodnota :

200

1 000

Korun

- Dne 10.4.1923 zvýšena nominální hodnota akcie na 50 000 K.

- Dne 12.6.1926 změněna nominální hodnota akcie na 100 S.

Město :

Wien (Vídeň)

Datum :

1.12.1921

Emise :

IV.

Série :

---

Náklad :

42 500 ks (hromadných akcií max. 8 500 ks)

Rozměr :

cca 363 x 269 mm - dvojlist

Poznámky :

---

Historie :

Společnost byla založena dne 28.12.1903, se sídlem ve Vídni, pod názvem SOLO, Zündwaren- und Wichsefabriken Act. Ges. (SOLO, akciová společnost na zápalky a leštidla) a převzala k dalšímu provozování šest firem v různých zemích monarchie a zabývající se výrobou zápalkového zboží a chemických výrobků.

Akciový kapitál ustanoven ve výši 5 340 000 Korun a rozdělen na 26 700 kusů akcií v nominální hodnotě 200 K.

Přínos jednotlivých firem do společnosti SOLO byl následující:

Firma	Továrny	*Ostatní ()**	Celkem
Bernard Fürth, Sušice	1 150 000 K	350 000 K	1 500 000 K
Fl. Pojatzi & Co, Deutschlandsberg	1 050 000 K	350 000 K	1 400 000 K
UNION Vereinigte Zündholz- und Wichsefabriken, Augsburg, pobočka Linec	900 000 K	300 000 K	1 200 000 K
Vojtěch Scheinost, Sušice	500 000 K	140 000 K	640 000 K
Julius Krepesch, Štýrský Hradec	230 000 K	70 000 K	300 000 K
Emil Lebherz, Gorice	230 000 K	70 000 K	300 000 K
Celkem (akciový kapitál SOLO)			5 340 000 K

(*) Zařízení a stroje, patenty, ochranné známky a průmyslové vzory (s výjimkou patentů na automaty na zápalky), odběratelé, živnostenská oprávnění, atd.

Původní akciový kapitál společnosti byl postupně, dle rozšiřování zájmů a nakupování nových továren v celé monarchii, zvyšován. Již v roce 1905 provedeno zvýšení na 6 000 000 K, emisí 3 300 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 Kč. Výtěžku emise použito k nákupu nových závodů, včetně firmy Jul. Huch in Barzdorf (Bernartice).

V roce 1906 schváleno další navýšení akciového kapitálu na 6 500 000 K, vydáním 2 500 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 K, které provedeno počátkem roku 1907 a z výtěžku emise zakoupena továrna na zápalky vídeňské firmy Moritz Meissner's Söhne.

V roce 1912 založila společnost firmu IGNIS Zündhölzchen-Verkaufs-Gesellschaft m. b. H. ve Vídni, které předala prodej svých sirkových výrobků, zatím co k prodeji chemických výrobků zřídila zvláštní prodejní oddělení.

Během první světové války byly některé továrny zničeny (Gorice) a jiné prodány (Štýrský Hradec a Györ).

Počátkem roku 1919 zřízena reprezentace v Praze.

Nostrifikace, nyní na československém území se nacházejících závodů společnosti, provedena v roce 1921 předáním těchto továren od roku 1912 stávající firmě HELIOS, akc. spol. pro zápalkové zboží v Praze.

Za převzaté továrny v Československu (Bernartice, Sušice a Třešť) s příslušenstvím obdržela rakouská SOLO od firmy HELIOS, která zároveň změnila svůj název na SOLO spojené akciové československé sirkárny a lučební továrny [4, 5], částku 5 723 810 Kč v hotovosti a 57 500 ks akcií československé SOLO. Z těchto akcií si rakouská SOLO ponechala 35 834 ks ve svém portfoliu a 21 666 kusů nabídla svým akcionářům k odběru v poměru 3 rakouská SOLO : 2 československým SOLO za kurz po 220 Kč.

Kartel, stávající mezi československou a rakouskou společností již od roku 1912, byl při příležitosti této transakce přeměněn na trvalé zájmové společenství a styk obou společností utužen další vzájemnou výměnou účastí na koncernových společnostech. Československá SOLO převzala větší část akcií rakouské společnosti, a do této zájmové sféry náležejících: Zündwaren A.-G. SZIKRA v Budapešti, Zündwaren A.-G. DRAVA v Osijeku, Erste Bosnisch-Herzegowinische Zündwarenfabrik v Dolaci, LEDA Fabrik chemischer Produkte v Temešváru. Naproti tomu zúčastnila se rakouská SOLO na firmách: WATRA, Kleinpolnische Zündwarenfabrik ve Stryji (roku 1924 účasti obou firem prodány) a na firmě VULKAN, továrna na zápalky v Cinadievě (Podkarpatská Rus).

Po provedení transakce s československým SOLO rozhodla valná hromada z 21.7.1921 zvýšit akciový kapitál na 15 000 000 K. Na základě tohoto usnesení bylo vydáno 42 500 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 K, z nichž nabídnuto 13 000 kusů akcionářům k odběru za kurz po 8 000 K.

Na mimořádné valné hromadě z 10.4.1923 rozhodnuto o navýšení akciového kapitálu na 3 750 000 000 K prostřednictvím přecenění nemovitostí o 1 500 000 000 K a strojního vybavení o 2 235 000 000 K, přičemž zároveň došlo ke zvýšení nominální hodnoty akcií z 200 K na 50 000 K.

Valná hromada z 27.6.1923 pověřila správní radu k navýšení akciového kapitálu až na 5 000 000 000 K. Na podkladě tohoto usnesení provedeno koncem roku 1923 zvýšení akciového kapitálu na 4 350 000 000 K, emisí 12 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 50 000 K, které nabídnuty akcionářům k odběru za kurz po 1 300 000 K.

V roce 1924 získána většina akcií, do sféry švédsko-amerického sirkárenského trustu náležející, firmy ORION, Zündwaren-A.-G. v St. Pölten, jejíž továrna následně odprodána.

V důsledku těžkých konkurenčních bojů v letech 1924 a 1925 nebyla za tuto dobu vyplacena žádná dividenda. Po překonání větších překážek a dlouhém vyjednávání, byl počátkem dubna 1926 uzavřen kartel všech rakouských továren na zápalky, ve kterém společnosti zajištěna asi 75% kvóta rakouské spotřeby a zároveň zvýšeny ceny výrobků. Prodej výrobků všech rakouských továren na zápalky předán firmě IGNIS Zündholz-Verkaufs-Ges. m. b. H. ve Vídni.

Pokud se týče rozdělení odbytišť a cen, pracuje společnost v dohodě se švédsko-americkým trustem. Vzhledem k tomu, že v důsledku nízkých mezinárodních cen je možno provádět exportní obchody pouze se ztrátou, je hlavní snahou podniku docílit větších zisků zracionalizovaní způsobu výroby.

Společnost, která při 60% využití svých továren (Deutschlandsberg, Stainz (provoz k 2.3.1928 definitivně zastaven) a Linec) může pokrýt veškerou domácí rakouskou spotřebu, zaměstnává cca 900 dělníků. Později snížen stav dělníků na cca 550.

Dle zákona o zlatých bilancích byla valnou hromadou z 12.6.1926 schválena bilance k 1.1.1925, vykazující celkové jmění společnosti částkou 11 700 000 S (Schilling), z čehož přiděleno 8 700 000 S akciovému kapitálu a 3 000 000 S rezervním fondům. Současně bylo usneseno a později provedeno překolkování nominální hodnoty akcií z dosavadních 50 000 K na 100 S. Nyní je akciový kapitál rozdělen na 87 000 ks akcií v nominální hodnotě 100 S.

Dne 29.10.1926 změněn název společnosti na SOLO, Zündwaren- und Chemische Fabriken Act. Ges. (SOLO, továrny zápalek a lučebnin akc. spol.)

V součinnosti s československým SOLO uzavřela společnost v roce 1926 se Svenska Tändsticks-A. B. ve Stockholmu exportní zájmovou dohodu, která byla s platností od 1.7.1927 rozšířena na celý světový trh a v jejímž rámci převeden exportní obchod na nově zřízenou firmu Alsing Trading Co. Ltd. v Londýně.

V roce 1929 zvýšena účast na firmě Zündwaren A.-G. SZIKRA v Budapešti.

V roce 1932 odprodána účast na LEDA Fabrik chemischer Produkte v Temešváru.

V souvislosti s repatriací vlastní majority z majetku bývalé Kreugerovy skupiny prodala společnost v pololetí 1936 firmě Svenska Tändsticks-A. B. ve Stockholmu tyto své účasti: Zündwaren A.-G. SZIKRA v Budapešti, Zündwaren A.-G. DRAVA v Osijeku, Erste Bosnisch-Herzegowinische Zündwarenfabrik v Dolaci. Současně zprostředkovala společnost i prodej paralelních účastí spřátelené československé SOLO a při této příležitosti byl též nově upraven poměr vzájemných účastí tím způsobem, že rakouská SOLO přenechala ze svého portfolia československým akcionářům 7 143 ks akcií československé SOLO, která při této příležitosti posílila naproti tomu svou účast na rakouské SOLO. V souvislosti s touto transakcí navázal také Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem, který má uzavřené zájmové společenství s československou společností SOLO, užší styk s rakouskou SOLO a spolupůsobí při rozšiřování výrobního programu této společnosti na poli chemické výroby.

Vzhledem k nastalým státoprávním změnám - připojení (anšlus) Rakouského státu dne 12.3.1938 k Německé říši - musela společnost SOLO upravit svou organizaci podle německého práva.

Na valné hromadě z 15.9.1939 schválena východisková rozvaha v říšských markách s účinností k 1.4.1939. Vlastní kapitál činil 5 874 916 RM; z čehož bylo 1 300 000 RM přiděleno zákonným rezervám a 974 916 RM volným rezervám a 3 600 000 RM přiděleno akciovému kapitálu. Z původních 87 000 ks akcií po 100 S bylo 51 000 ks akcií staženo a zbývajících 36 000 ks vyměněno v poměru 1:1 za nové akcie v nominální hodnotě 100 RM.

SOLO je jedna ze čtyř nejvýznamnějších společností vyrábějící sirky v Ostmark (Východní marka - bývalé Rakousko). Výroba chemických produktů, která byla původně zahájena jako vedlejší činnost, představuje nyní cca 25% celkového obratu společnosti.

Ke dni 1.4.1939 se SOLO začlenilo do monopolní organizace Deutsche Zündwaren-Monopolgesellschaft v Berlíně (vývozní monopol stanovený v monopolním zákoně se však na podniky v Ostmark nevztahoval). Komisní prodej v Ostmark za stanovené ceny nyní zajišťuje vídeňská pobočka Deutsche Zündwaren-Monopolgesellschaft.

V témže roce SOLO zakoupilo firmu BIBI-Zünder Ges. m. b. H., provozující závod v Jarolden bei Waidhofen a. d. Thaya, ve kterém výroba následně ukončena a v roce 1940 závod odprodán textilní společnosti.

Dne 13.5.1942 představenstvo rozhodlo o úpravě-navýšení akciového kapitálu na 4 800 000 RM. V souladu s tímto usnesením bylo vydáno 12 000 ks dodatečných akcií, které nabídnuty akcionářům do 15.8.1942 k odběru v poměru 3 staré : 1 nová a proti dividendovému kupónu č. 3. Navýšení provedeno na vrub rezervních fondů.

V roce 1942 se mírně zvýšil prodej sirek oproti předchozímu roku, jelikož se zvýšila domácí výroba na úkor exportní výroby, u níž byly dosaženy nižší ceny. Díky tomu bylo možné nejen plně pokrýt vlastní výrobní plán, ale také převzít výrobní kvóty od méně výkonných továren na sirky.

Během 2. světové války společnost SOLO ve svých továrnách využívala k práci válečné zajatce a kromě výroby sirek se zapojila do válečné výroby pro německou armádu a specializovala se na výrobu ručních granátů, roznětek a pod.

Po skončení války se společnost SOLO snažila obnovit výrobu sirek v maximální možné míře. V roce 1950 zaměstnávala celkem cca 700 dělníků a vyrobila 1 263 000 ks krabiček sirek.

V letech 1972-1973 byla výroba v závodech postupně ukončována, továrny likvidovány nebo pronajaty a v roce 1974 švýcarská společnost TERZA převzala společnost SOLO.

   Zdroj informací:
     J. Kašpar: Pražské bursovní papíry: 1926-27.
     J. Kašpar: Československé bursovní papíry: 1927-28, 1928-29, 1931-32, 1933-34, 1934-35, 1936-37 a 1937-38.
     Finanční ročenka Compass: 1944 (vydání pro Ostmark a Sudety)
     Web: https://de.wikipedia.org/wiki/Solo_Z%C3%BCndwaren

Výpis emisí akcií:

I. emise 1904; 5 340 000 K, 26 700 ks po 200 K [1]

II. emise 1905; 660 000 K (6 000 000 K), 3 300 ks (30 000 ks) po 200 K

III. emise 1906 (1907); 500 000 K (6 500 000 K), 2 500 ks (32 500 ks) po 200 K [2]

IV. emise 1921; 8 500 000 K (15 000 000 K), 42 500 ks (75 000 ks) po 200 K [3]

V. emise 1923/04; 3 735 000 000 K (3 750 000 000 K), 0 ks (75 000 ks) po 50 000 K (nakolkování akcií z 200 K na 50 000 K)

VI. emise 1923/06; 600 000 000 K (4 350 000 000 K), 12 000 ks (87 000 ks) po 50 000 K

Schválena zlatá bilance v Šilinkách k 1.1.1925:

VII. emise 1926; 8 700 000 S, 87 000 ks po 100 S

Schválena východisková rozvaha v říšských markách k 1.4.1939:

VIII. emise 1939; 3 600 000 RM, 36 000 ks po 100 RM (51 000 ks původních akcií po 100 S staženo)

IX. emise 1942; 1 200 000 RM (4 800 000 RM), 12 000 ks (48 000 ks) po 100 RM

Avers :

Sammelaktie der SOLO Zündwaren- und Wichsefabriken AG. in Wien 1921, 1000 Kronen

Revers :

---