Duxer Kohlenverein Dresden Duchcovský uhelný spolek Drážďany Duchcovská uhelná akciová společnost dílčí dlužní úpis 1909

ZPĚT	05 - Dluhopisy soukromých společností

Stát :	Německo
Společnost :	Duxer Kohlenverein
	Duchcovský uhelný spolek
	Duchcovská uhlářská jednota
Název :	4,50%ige, mit 102% rückzahlbare Anleihe der Aktiengesellschaft Duxer Kohlenverein in Dresden vom Jahre 1909
Typ :	Dluhopis
Nominál :	1 000 Marek (150 RM)
Sazba :	4,50 %
Město :	Dresden (Drážďany)
Datum :	Říjen 1909
Splatnost :	Losováním, nejpozději v roce 1928.
Emise :	---
Série :	---
Počet :	2 000 ks
Rozměr :	cca 265 x 367 mm - dvojlist
Poznámka :	---
Historie :	Duxer Kohlenverein (Duchcovský uhelný spolek)
	Společnost byla založena v roce 1872 se sídlem v saském Grosszössen a s akciovým kapitálem 1 666 700 Tolarů.
	Na valných hromadách z 11.4.1881 a 29.4.1882 ustanoven akciový kapitál ve výši 4 620 000 Marek.
	Na valné hromadě z 16.5.1885 schváleno snížení akciového kapitálu na 2 200 000 Marek.
	Na valné hromadě ze 4.1.1898 schváleno zvýšení akciového kapitálu na 3 200 000 Marek, vydáním 1 000 ks nových akcií po 1 000 M, které převzala Dresdner Bank a následně nabídnuty akcionářům v kurzu po 1 400 M.
	Na valné hromadě z 11.2.1907 usneseno zvýšení akciového kapitálu na 4 400 000 Marek, vydáním 1 200 ks nových akcií po 1 000 M, které nabídnuty konsorciu v kurzu po 1 730 M a akcionářům po 1 780 M.
	V roce 1909 vydala společnost 4,50% dluhopisy v celkové výši 2 000 000 Marek, rozdělené na 2 000 ks po 1 000 M. Z prodeje dluhopisů financováno rozšíření dolů a továrny na brikety v Grosszössen.
	Na valné hromadě ze 4.4.1912 schváleno zvýšení akciového kapitálu na 5 000 000 Marek, vydáním 600 ks nových akcií po 1 000 M. Z toho 200 ks akcií nabídnuto akcionářům v kurzu po 2 400 M.
	Výtěžku emise použito ke zřízení dolu Tagbau II a zbudování další továrny na brikety, která byla postavena v letech 1912-1913.
	.
	Závody v Čechách a na Moravě
	Společnost vlastnila hnědouhelná pole v okolí Duchcova a Litvínova, která dříve patřila Johannu Liebiegovi.
	Z původních dolů postupně uzavřela v prosinci 1895 důl Pozdvižení kříže, v červenci 1898 Vilém a od června 1910 šachtu Amalia I.
	Náhradou za důl Vilém získala důlní pole v okolí Pozorky (Dubí), načež otevřela šachtu Johann Liebieg, která byla zahloubena a těžba zahájena počátkem roku 1900 a ukončena v r. 1909.
	V březnu 1899 zakoupila důl Jiří v Louce u Litvínova, který byl přejmenován na důl Vilém.
	V roce 1905 zakoupila lignitové důlní pole v Lužicích u Hodonína, kde v srpnu téhož roku zahájila hloubení nové jámy Moravia.
	V letech 1907-1908 založen důl Amalia IV v Chudeřicích.
	V roce 1917 zakoupila společně doly Sv. Anna (roční produkce 140 000 q) a Václav (60 000 q) v Prunéřově u Kadaně a důl Gabriel v Horní Vsi (Chomutov), který byl toho času mimo provoz.
	.
	Závody v Sasku
	V roce 1907 zakoupeny uhelné pole v Grosszössen u Lipska a následně zbudovány briketárny Dora a Helene s 12 lisy. V letech 1912-1913 postavena další briketárna II.
	V roce 1911 zakoupena sousedící moderní parní cihelna, kde pracovalo cca 400 zaměstanců.
	V květnu 1913 získala společnost většinový podíl ve firmě Sächsisch-Böhmischen Brikett- und Kohlenwerke Ges. m. b. H.
	.
	Vlivem nového státoprávního uspořádaní, rozpad Rakouska-Uherska a vnik ČSR, usnesla se valná hromada z 5.7.1920 na odprodeji svých závodů a dolů, které se ocitly v Československu nově založené akciové společnosti.
	.
	Duchcovská uhelná akciová společnost (Duxer Kohlengesellschaft auf Aktien)
	Společnost byla založena dne 6.4.1923 se sídlem v Teplicích-Šanově a s akciovým kapitálem 5 000 000 Kč, rozděleným na 5 000 ks akcií po 1 000 Kč. Založení proběhlo za součinnosti Duchcovského uhelného spolku v Grosszössen, firmy Terra-A.-G. v Curychu, velkoprůmyslníka Theodora Liebiega z Liberce a bankovního domu Ludwig Wolfrum v Ústí nad Labem.
	Nově založená společnost převzala s platností od 31.12.1919 veškerý majetek, původně patřící německému Duchcovskému uhelnému spolku v Grosszössen, nacházející se na území ČSR, výměnou za 4 680 000 Kč v akciích.
	Majetek se sestával z dolů: Marie Lom-Osek; Vilém Louka u Litvínova; Amalia III Břežánky (Bílina); Amalia IV Světec-Chotějovice, Antoni-Eleonora Sedlec (Karlovy Vary), Valerie v Lužicích u Hodonína. Dále 2 důlní pole u Chomutova a jedno u Prunéřova. Celková plocha důlních polí čítala cca 18 463 932 m2.
	Koncem 20. let se Duchcovská uhelná stala součástí Petschkova koncernu a Ignaz Petschek se stal předsedou správní rady.
	Na valné hromadě z 31.5.1929 schválena stabilizační bilance vykazující přebytek 25 028 649 Kč a rozhodnuto o využití části přebytku ke zvýšení akciového kapitálu na 15 000 000 Kč nakolkováním (zvýšení nominální hodnoty) akcií na 3 000 Kč [1]. Zbytek přebytku 15 028 649 Kč ponechán ve stabilizačním fondu.
	Prodej uhlí ze šachet Marie, Vilém, Amalia III a IV nově zajišťovala firma Nordböhmische Kohlen-Kommand. Gesellschaft Dr. Jirsch & Co. v Teplicích-Šanově (od prosince 1929 Severočeská akciová společnost pro obchod s uhlím (Nordböhmische Kohlenhandels-A.-G.)).
	Duchcovská uhelná smluvně převedla průzkum těžby ropy na svých jihomoravských důlních polí na firmu Apollo, rafinerie minerálních olejů akc. spol. (Apollo Mineralöl-Raffinerie A.G.) v Hodoníně.
	Na jaře 1931 zprovozněna lanovka do třídírny v Sedlci a na podzim zahájena pravidelná těžba na dole Eneonora v Otovicích.
	Koncem roku 1931 ukončen provoz na šachtě Valerie v Lužicích u Hodonína z důvodu úplného vytěžení.
	Začátkem roku 1935 zakoupila Duchcovská uhelná od rodiny Gutmannů 50 kuksů (důlní podílový list) Citicko-Habartovského těžařstva hnědého a lesklého uhlí v Citicích (Zieditz-Haberspirker Braun- und Glanzkohlengewerkschaft in Zieditz) [2].
	Po rozpadu Československa a pozdějšímu obsazení zbylého území došlo k arizaci Petschkova majetku. Důlní majetek byl nuceně prodán koncernu Sudetenländische Bergbau Aktiengesellschaft (SUBAG) [3] a Duchcovská uhelná akciová společnost poslána do likvidace.
	Za každou akcii vyplatila Dresdner Bank v Ústí nad Labem dva likvidační zůstatky, 1 000 RM a 400 RM, viz razítka na akcii.
	Zdroj informací: Finanční ročenka Compass 1921, 1927, 1930, 1934, 1937. Státní oblastní archiv v Plzni (Citicko-habartovské hnědouhelné těžařstvo, Citice)
	.
	.
Avers :
	.
	.
Vnitřní strana :
	.
	.

	.
	.
Revers :
	.
	.
	.
	.