05 - Dluhopisy soukromých společností (05-01 - Železniční dluhopisy c. k. priv. Duchcovsko-Podmokelské dráhy) | |
. | |
. | |
Dluhopisy vydané c. k. priv. Duchcovsko-Podmokelskou železnicí v letech 1869-1893 | |
. | |
I. emise 1869: | |
5,00% prioritní půjčka ve stříbře v celkové výši 3 000 000 Zlatých, rozdělená na dílčí dluhopisy v nominálních hodnotách po 150 Zl., 300 Zl. a 750 Zl. | |
Půjčka byla slosovatelná, s maximální splatností do roku 1919. | |
V roce 1891 neslosované dluhopisy vypovězeny a nahrazeny 4,00% dluhopisy IV. emise (1891). | |
Nominální hodnoty: | |
150 Zlatých (série C) | |
300 Zlatých (série B) | |
750 Zlatých (série A) | |
. | |
. | |
II. emise 1871: | |
5,00% prioritní půjčka ve stříbře v celkové výši 6 900 000 Zlatých, rozdělená na 46 000 ks dílčích dluhopisů v nominální hodnotě 150 Zl. | |
Půjčka byla slosovatelná, s maximální splatností do roku 1923. | |
V roce 1891 neslosované dluhopisy vypovězeny a nahrazeny 4,00% dluhopisy IV. emise (1891). | |
Nominální hodnoty dluhopisů: | |
150 Zlatých - Blanket - nepoužitý dluhopis bez pořadového čísla a podpisů | |
150 Zlatých - Proplacený dluhopis | |
. | |
. | |
III. emise 1874: | |
5,00% prioritní půjčka ve zlatě v celkové výši 3 999 900 Marek (1 999 950 Zlatých), rozdělená na dílčí dluhopisy v nominálních hodnotách po 300 M a 1 500 M. | |
Půjčka byla slosovatelná, s maximální splatností do roku 1930. | |
Nominální hodnoty dluhopisů: | |
300 Marek | |
1 500 Marek | |
IV. emise 1891: | |
4,00% prioritní půjčka ve stříbře v celkové výši 15 000 000 Zlatých, rozdělená na 50 000 ks dílčích dluhopisů v nominální hodnotě 300 Zl. | |
Půjčka byla slosovatelná, s maximální splatností do roku 1960. | |
Konverzní a investiční půjčka. Část dluhopisů ze IV. emise (1891) nahrazovala vypovězené a nesplacené dluhopisy z I. emise (1869) a II. emise (1871). | |
Nominální hodnoty dluhopisů: | |
300 Zlatých | |
. | |
4,00% prioritní půjčka ve zlatě v celkové výši 3 999 900 Marek (1 999 950 Zlatých), rozdělená na 13 333 ks dílčích dluhopisů v nominální hodnotě 300 Marek. | |
Půjčka byla slosovatelná, s maximální splatností do roku 1960. | |
Konverzní a investiční půjčka. Část dluhopisů ze IV. emise (1891) nahrazovala vypovězené a nesplacené dluhopisy ze III. emise (1874). | |
Nominální hodnoty dluhopisů: | |
300 Marek | |
. | |
. | |
V. emise 1893: | |
3,00% prioritní půjčka v celkové výši 51 200 000 K, rozdělená na dílčí dluhopisy v nominálních hodnotách po 200 K, 2 000 K a 10 000 K. | |
Půjčka byla slosovatelná, s maximální splatností do roku 1962. | |
Nominální hodnoty dluhopisů: | |
200 Korun (32 000 ks) | |
2 000 Korun (14 400 ks) | |
10 000 Korun (1 600 ks) | |
. | |
. | |
. | |
. | |
Dokumenty : |
Akcie vydané c. k. priv. Duchcovsko-Podmokelskou železnicí z let: 1899 a 1920. |
Historie : |
Společnost byla založena v roce 1869 původně jako železniční podnik, převzala koncesi platnou do roku 1962 a zavázala se ke stavbě železnice a následnému provozování dopravy v úseku Podmokly (Děčín, napojení na přístav)-Duchcov-Chomutov. Na založení společnosti se podílel liberecký podnikatel Johann Liebieg a železnice měla konkurovat Ústecko-teplické dráze (ATE). |
Akciový kapitál ustanoven ve výši 6 600 000 Zlatých, rozdělený na 33 000 ks kmenových akcií v nominální hodnotě 200 Zl. Akcie byly dále rozděleny na série A (lit. A) a série B (lit B). | |
V roce 1871 zahájen provoz v úseku Podmokly-Duchcov. | |
V témže roce 1871 zakoupeny Valdštejnské hnědouhelné doly (sestávající z šachet František, Jan, Kristína a Antonie a šest sousedících dolových mír, vše nacházející se mezi Ledvicemi a Duchcovem) za cenu 1 100 000 Zl., které i po zestátnění železnice zůstaly v majetku Duchcovsko-Podmokelské dráhy. | |
V roce 1872 zahájen provoz ve zbývajícím úseku z Duchcov-Litvínov-Chomutov. | |
V roce 1879 rozhodnuto o zvýšení akciového kapitálu na 8 211 900 Zl., vydáním 4 048 ks nových prioritních akcií série A (lit. A) v nominální hodnotě po 100 Zl. a 12 071 ks nových prioritních akcií série B (lit. B) v nominální hodnotě po 100 Zl. | |
Na valné hromadě z 25.5.1889 schválena nabídka na výměnu prioritních akcií za kmenové akcie v poměru 2 prioritní akcie za jednu kmenovou akcii. Na valné hromadě z 12.11.1892 schválena další výměna za kmenové akcie a peněžitou náhradu ve výši 232,925 Zl. za každou prioritní akcii v nominální hodnotě 100 Zl. | |
Přes velká očekávání se Duchcovsko-Podmokelské dráze příliš nedařilo a již v roce 1884 předala provoz na své železnici Císařsko-královským státním dráhám. | |
S platností od 1.1.1892 přešel veškerý železniční majetek Duchcovsko-Podmokelské dráhy do vlastnictví státu a náhradou získala od státu roční rentu ve výši 3 420 000 Korun, nepodléhající žádné daňové srážce a vyplácené po dobu platnosti koncese, t. j. do 30.6.1962. Později byla renta navýšena na 3 800 000 Korun a uvalena daňová srážka 10%. Po vzniku Československa renta uznána v plné výši a vyplácena v Kč. | |
Po zestátnění železnice se někdy uváděl název společnosti: Hnědouhelné doly c. k. priv. Duchcovsko-Podmokelské dráhy (Braunkohlenwerke der k. k. priv. Dux-Bodenbacher Eisenbahn), po roce 1918: Duchcovsko-Podmokelské hnědouhelné doly (Dux-Bodenbacher Braunkohlenwerke). | |
Koncem roku 1892, v důsledku zpětného odkupu části prioritních akcií, byl akciový kapitál ve výši 8 211 800 Zl. rozdělen na 40 495 ks kmenových akcií v nominální hodnotě po 200 Zl. a 1 128 ks prioritních akcií v nominální hodnotě po 100 Zl. | |
Dále bylo rozhodnuto o dalším zpětném odkupu akcií v celkové výši 51 800 Zl., čímž snížen akc. kap. na 8 160 000 Zl. Tento akciový kapitál dále snížen na 2 040 000 Zl. odkolkováním (snížení nominální hodnoty) akcií na 50 Zl. a následně vyplacena náhrada 600 Zl. v 3% dluhopisech za každou původní kmenovou akcii v nominální hodnotě 200 Zl. | |
Po roce 1892 se začala Duchcovsko-Podmokelská dráha, jejímž největším příjmem v této době byl výtěžek státní renty, plně věnovat těžbě hnědého uhlí a zřizování elektráren. | |
Koncem roku 1898 zakoupen od Wiener Bank-Verein v sokolovském a loketském revíru dříve Vladislavu Vondráčkovi náležející uhelný majetek se vším příslušenstvím za cenu 2 025 000 Zl. (4 050 000 Korun). | |
Za účelem financování této transakce rozhodnuto na valné hromadě z 12.11.1898 o zvýšení akciového kapitálu na 8 000 000 K, vydáním 20 000 ks nových akcií po 400 K, z nichž 5 100 ks nabídnuto akcionářům k odběru po 460 K. Část nově vydaných akcií použita k výměně původních akcií v nominální hodnotě 50 Zlatých (100 Korun), které byly zároveň sloučeny na 400 Korun. | |
V roce 1907 zakoupeny šachty Saxonia a Washington v Třebušicích za 1 050 000 K a v roce 1910 získány dolové míry u Nového Sedla za cenu 158 000 K. | |
V roce 1913 zřídila Duchcovsko-Podmokelská dráha při šachtě Konkordia v Novém Sedle elektrárnu, která vedle vlastních podniků zásobovala elektrickou energií též město Karlovy Vary, státní montánní závody v Jáchymově a soukromé, v okolí se nacházející průmyslové podniky a obce. | |
V témže roce zakoupeny všechny kuksy Těžařstva Frisch-Glück v Sadově a v letech 1917-1918 převzaty všechny podíly Těžařstva Marien v Lokti. | |
V roce 1919 zakoupena uhelná pole u Okořína v rozloze 37 jednoduchých dolových mír a v roce 1920 další u Chomutova a Slatinic v rozloze 149,1 horní míry. | |
Na mimořádné valné hromadě z 23.1.1920 schváleno zvýšení akciového kapitálu na 20 000 000 Kč, emisí 30 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 400 K. Z toho 12 500 ks akcií nabídnuto akcionářům k odběru v poměru 8:5 za kurz po 455 Kč, zbytek akcií přenechán k tomuto účelu vytvořenému bankovnímu konsorciu. | |
V roce 1921 provedena modernizace elektrárny v Novém Sedle a tím zvýšena její kapacita. | |
V roce 1924 provedeno oficiální převzetí veškerého majetku Těžařstev Frisch-Glück v Sadově a Marien v Lokti, jejichž všechny kuksové listy se již z dřívějška nacházely v majetku společnosti. | |
Výhradní prodej uhlí Duchcovsko-Podmokelské dráhy obstarávala firma Eduard Jakob Weinmann v Ústí nad Labem, po roce 1938 Sudetendeutsches Braunkohlensyndikat. | |
V roce 1926 přešla většina akcií Duchcovsko-Podmokelské dráhy do vlastnictví Západočeského báňského akciového spolku [1]. | |
Na valné hromadě z 15.6.1928 schválena stabilizační bilance k 1.1.1927, vykazující přebytek z nadhodnocení ve výši 53 348 536,60 Kč a bylo usneseno uložit tuto částku do stabilizačního fondu. | |
Za účelem využití drobného uhlí byla v roce 1929 na dole Union II v Novém Sedle vybudována a spuštěna továrna na brikety. | |
V letech 1928-1931 provedena další modernizace elektrárny v Novém Sedle a tím opět zvýšena její kapacita. | |
Na valné hromadě z 30.12.1931 schváleno zvýšení akciového kapitálu na 50 000 000 Kč nakolkováním (zvýšení nominální hodnoty) akcií ze 400 Kč na 1 000 Kč. Zvýšení provedeno na vrub stabilizačního fondu. | |
Po zabrání Sudet Německou říší v říjnu 1938 byly doly pod německou správou a v roce 1940 přešly pod Sudetenländische Bergbau A.-G. (SUBAG) [2]. | |
Po osvobození v roce 1945 dosazena národní správa a s účinností od 1.1.1946 doly znárodněny a začleněny do národního podniku Severočeské hnědouhelné doly Most - SHD. | |
Zdroj informací: J. Kašpar: Pražské bursovní papíry 1926-1927 a 1940-1941. J. Kašpar: Československé bursovní papíry 1927-1928, 1928-1929, 1931-1932, 1935-1936, 1937-1938. Finanční ročenka Compass 1944. Web: (de.wikipedia.org, cs.wikipedia.org) |
|
.. | |
.. | |
.. | |
.. |