| Název : | První českomoravská továrna na stroje v Praze | ||||
| Erste böhmisch-mährische Maschinenfabrik in Prag | |||||
| Typ CP : | Akcie na jméno | ||||
| Hodnota : |
1x |
200 |
200 |
Zlatých | |
| Město : | Praha | ||||
| Datum : | 31.12.1899 | ||||
| Emise : | II. | ||||
| Série : | --- | ||||
| Náklad : | 3 000 ks | ||||
| Rozměr : | cca 274 x 420 mm - dvojlist | ||||
| Poznámky : | --- | ||||
| Historie : | Společnost byla založena dne 31.8.1871, pod názvem První českomoravská továrna na stroje v Praze (Erste böhmisch-mährische Maschinenfabrik in Prag) a s akciovým kapitálem 1 000 000 Zlatých, rozděleným na 5 000 ks akcií v nominální hodnotě 200 Zl. Od 1.3.1874 všechny akcie plně splaceny. | ||||
| Po zřízení modelárny, slévárny, veldílny a kotlárny vyráběla ve svých začátcích strojní zařízení pro cukrovary a lihovary a později též pro hutní podniky. | |||||
| V době vídeňského krachu (květen 1873) a krátce po něm prodělala společnost těžkou krizi, jejímž výsledkem bylo zastavení investiční činnosti a snížení akciového kapitálu na 600 000 Zl., které odsouhlaseno na valné hromadě z 21.5.1878. Snížení provedeno amortizací 180 ks akcií a zpětným odkupem 1 820 ks akcií. | |||||
| Situace podniku se zlepšila teprve v roce 1878, kdy mohlo být započato s prováděním potřebných investic. | |||||
| V roce 1881 zavedena výroba vodních turbín a v roce 1885 započato s výrobou ústředních topení, sušáren a ventilací. | |||||
| V roce 1886 zakoupeno od Pražské železářské společnosti zařízení mostárny v Kladně, které demontováno a přeneseno do továrny Libni (Pražská mostárna, filiálka První českomoravské továrny na stroje v Praze). | |||||
| V roce 1896 zavedena výroba pro strojní chlazení. | |||||
| Od roku 1899 zavedena výroba lokomotiv a tendrů. K tomuto účelu vystavěny na přikoupených, s libeňskou továrnou sousedících pozemcích, nová moderní kotlárna, montovna, kolovka a mědikovecká dílna. | |||||
| Na valné hromadě z 24.4.1899 usneseno za účelem zřízení továrny na lokomotivy, investic a splacení běžných dluhů zvýšení akciového kapitálu až na 4 000 000 K. Na základě tohoto usnesení emitováno během téhož roku 3 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 Zl. (400 K), které nabídnuty akcionářům za kurz po 150%. V roce 1900 emitováno dalších 1 895 ks akcií v kurzu 440 K, čímž akciový kapitál zvýšen na 3 158 000 K. | |||||
| První lokomotiva vyrobena v dubnu 1900 současně s tisícím parním strojem. | |||||
| V červenci 1905 zavedena devíti hodinová pracovní doba a minimální mzda pro dělníky. | |||||
| Ve stejném roce dodány České severní dráze dvě lokomotivy na přehřátou páru, které pro svou vynikající výkonnost a úsporu paliva a vody, byly poprvé použity pro osobní vlaky v Rakousku. | |||||
| V roce 1907 založena v Libni společně s firmou Fr. Ringhoffer továrna na automobily pod názvem Pražská továrna na automobily, spol. s r. o. s kmenovým kapitálem 900 000 K. | |||||
| Výroba automobilů prodělala různé dětské nemoci a když se během času ukázalo, že je mezi společníky rozdílný pohled na vedení závodu, převzala Českomoravská k 1.1.1909 podíl firmy Fr. Ringhoffer, samotnou firmu zrušila a připojila továrnu, jako vlastní automobilové oddělení, ke svým libeňským závodům. Automobilka vyrábí vozy značky "Praga". | |||||
| V roce 1910 zavedena výroba parních turbín a naftových motorů. | |||||
| V roce 1913 rozšířen obor působnosti automobilky na výrobu motorových pluhů. | |||||
| V únoru 1914 vyrobena již pětistá lokomotiva. | |||||
| Po vypuknutí první světové války měly být závody Českomoravské přizpůsobeny k výrobě válečného materiálu, z čehož později sešlo a intenzivněji se hlavně vyráběly lokomotivy a automobily pro vojenskou správu. | |||||
| V roce 1915 zakoupen poslední dům vklíněný do komplexu továrních budov v Libni, čímž docíleno, že továrna byla nyní ohraničena kolem pouze ulicemi. | |||||
| Podle usnesení valné hromady z 25.3.1912, byl v říjnu 1915 k tíži rezervního fondu zvýšen akciový kapitál na 3 941 600 K a nově emitovaných 1 959 ks akcií v nominální hodnotě 400 K rozděleno bezplatně akcionářům v poměru 1:4. | |||||
| V květnu 1917 se společnost zúčastnila vkladem ve výši 500 000 K na Středočeských elektrárnách spol. s r. o. | |||||
| V prosinci 1917 emitováno za účelem zaokrouhlení akciového kapitálu na 4 000 000 K nových 146 ks akcií v nominální hodnotě 400 K, které nabídnuty akcionářům k odběru za kurz po 1 500 K. | |||||
| Dle usnesení valné hromady z 5.5.1919 zvýšen akciový kapitál na 6 000 000 K, vydáním 5 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 400 K [5], které v lednu 1920 nabídnuty akcionářům k odběru v poměru 2:1 za kurz po 650 K + 5%. | |||||
| Na základě usnesení mimořádné valné hromady z 19.11.1921 provedena fúze, s platností od 1.1.1921, s Elektrotechnickou akciovou společností, dř. Kolben a spol., vlastnící továrny ve Vysočanech. Spojení s touto od roku 1898 existující společností provedeno výměnou všech 15 000 akcií fy. Kolben za 5 000 akcií Českomoravské, které byly k tomuto účelu emitovány, čímž zvýšen akciový kapitál na 8 000 000 Kč a zároveň změněn název společnosti na Českomoravská-Kolben akciová společnost (Böhmisch-Mährische Kolben Aktiengesellschaft) [1]. | |||||
| Převzetím vysočanských závodů získala Českomoravská továrnu na elektrotechnické stroje a přístroje, ocelárnu a slévárnu. Tyto závody byly v letech 1923-1924 na přikoupených sousedících pozemcích rozšířeny a výroba elektrotechnického materiálu přeložena do nově postavené budovy, zatím co původní stará tovární budova pronajata v roce 1923 nově založené Továrně na elektrická počítadla spol. s r. o. v Praze (v roce 1926 získala Českomoravská všechny podíly a stala se jediným vlastníkem). | |||||
| Na základě usnesení mimořádné valné hromady z 5.12.1923 zvýšen ještě téhož měsíce akciový kapitál na z 8 000 000 Kč na 16 000 000 Kč nakolkováním (zvýšením nominální hodnoty) akcií ze 400 Kč na 800 Kč. Akcionáři, kterým byl krátce před touto transakcí vyplacen z hlavního rezervního fondu bonus 400 Kč na akcii, složili tento příplatek a příslušný úrok na každou akcii hotově. | |||||
| Dle usnesení valné hromady ze 14.4.1924 rozděleny dosavadní akcie po 800 Kč na 2 akcie po 400 Kč nominální hodnoty. | |||||
| V roce 1924 dokončena v Bratislavě stavba domu, ve kterém zřízeny vlastní obchodní prostory a sklady. | |||||
| V letech 1925-1926 provedeny v libeňských závodech větší investice a zahájena stavba nové karosárny. V Brně zakoupen dům, ve kterém zřízena opravna automobilů. | |||||
| V září 1926 vyroben desetitisící automobil. | |||||
| Společnost, jejíž závody jsou po technické stránce stálými investicemi udržovány na výši, zakoupila zvláště v posledních letech v cizině větší množství obráběcích strojů a strojních zařízení, kterými byly nahrazeny starší stroje. | |||||
| V elektrotechnickém oboru spolupracuje Českomoravská s americkou firmou Westinghouse Co., kterou zastupuje a jejíž patenty získala pro Československo. Tím bylo Českomoravské umožněno zúčastnit se prací spojených s elektrizací československých drah. | |||||
| Na valné hromadě z 9.7.1927 usneseno převzetí, od roku 1872 stávající firmy Akciová společnost strojírny dříve Breitfeld, Daněk a spol. v Praze výměnou akcií v poměru 23 akcií Breitfeld, Daněk a spol. za 2 akcie Českomoravské-Kolben. | |||||
| Současně usneseno zvýšení akciového kapitálu až na 25 000 000 Kč, emisí 17 500 ks nových akcií [4], které použity k výměně a zbývajících 108 kusů akcií prodáno na burze a kurzovní zisk připsán na rezervní fond. Touto transakcí se akciový kapitál zvýšil na 23 000 000 Kč. | |||||
| Na základě usnesení téže valné hromady zvýšen akciový kapitál na schválených 25 000 000 Kč, emisí dalších 5 000 ks nových akcií, které nabídnuty v prosinci 1927 akcionářům sloučených společností v poměru 23:2 po 3 000 Kč. Pro neakcionáře stanoven kurz 3 600 Kč. | |||||
| Společnost, jejíž jméno nově změněno na Českomoravská-Kolben-Daněk akciová společnost (Böhmisch-Mährische Kolben-Danek Aktiengesellschaft), ČKD, získala touto fúzí továrny v Praze-Karlíně, Blansku a ve Slaném. | |||||
| Na valné hromadě z 3.4.1929 usneseno zvýšení akciového kapitálu na 37 500 000 Kč, vydáním 31 250 ks nových akcií po 400 Kč, které ještě téhož měsíce nabídnuty akcionářům k odběru v poměru 2:1 za kurz 3 800 Kč. Neodebrané akcie byly za stejného kurzu přenechány bankovnímu syndikátu. | |||||
| Výtěžek emise byl použit k částečné úhradě nákladů investičního programu, v jehož rámci jsou všechny závody organizačně slučovány a modernizovány. Investice si vyžádaly v roce 1928: 36 000 000 Kč; 1929: 64 000 000 Kč; 1930: 100 000 000 Kč; 1931: 44 000 000 Kč; celkem 244 000 000 Kč. Investiční program dokončen zhruba v roce 1931, částečně i s pomocí bankovních úvěrů. | |||||
| Na stejné valné hromadě dále schválena stabilizační východisková bilance k 1.1.1928, vykazující přebytek z nadhodnocení ve výši 220 000 000 Kč. Bylo usneseno uložit tento přebytek do stabilizačního fondu. V bilanci za rok 1934 použito přebytku na zvýšené odpisy ve výši 20 600 000 Kč a ke krytí vykázané ztráty 12 100 000 Kč. Ostatní přebytek použit v bilanci za rok 1935 na snížení hodnoty závodních zařízení, cenných papírů a účastí a dále na krytí ztráty za rok 1935. | |||||
| V roce 1930 zakoupila ČKD rozsáhlé pozemky v Letňanech, aby si zajistila dostatečnou stavební rezervu. | |||||
| V letech 1933 až 1934 uzavřelo ČKD strojírenské a elektrotechnické licence s předními německými, švýcarskými a anglickými koncerny. | |||||
| S platností od 1.1.1935 do 31.12.1949 uzavřela ČKD s Akciovou společností dříve Škodovy závody v Plzni a Novák & Jahn akc. spol. pro stavbu strojů a mostů v Praze kartelovou dohodu, podle které se mezi zúčastněné závody kvótově rozděluji veškeré domácí zakázky z elektrotechnického, strojního a hutního oboru (s výjimkou automobilového oboru). Tato dohoda byla v letech 1936-1937 rozšířena o další firmy. | |||||
| Na mimořádné valné hromadě ze 14.10.1939 usneseno zvýšení akciového kapitálu na 112 500 000 K nakolkováním (zvýšení nominální hodnoty) akcií ze 400 K na 1 200 K na vrub rezervních fondů. | |||||
| Po vzniku protektorátu Čechy a Morava musel Emil Kolben pro svůj židovský původ nejdříve odejít z ČKD a v roce 1943 deportován se svou rodinou do koncentračního tábora Terezín. | |||||
| Od roku 1940 ČKD nucena změnit název na Českomoravské strojírny akciová společnost (Böhmisch-Mährische Maschinenfabriken A. G.) [2, 3] a zapojit se do válečné výroby. | |||||
| V roce 1941 uzavřela Českomoravské strojírny zájmovou dohodu se Závody Ringhoffer-Tatra a. s. o společném postupu v technické a obchodní oblasti a při prodeji motorových vozidel. | |||||
| Na mimořádné valné hromadě z 10.5.1941 usneseno zvýšení akciového kapitálu na 187 500 000 K nakolkováním (zvýšení nominální hodnoty) akcií z 1 200 K na 2 000 K na vrub rezervních fondů. | |||||
| V březnu 1945 továrny silně poškozeny náletem. | |||||
| Po osvobození v roce 1945 dosazena národní správa, později továrny znárodněny a začleněny pod závod Českomoravská-Kolben-Daněk, národní podnik a původní akciová společnost zanikla. | |||||
| . | |||||
| Automobilová dohoda ČKD-ŠKODA 1931 | |||||
| V polovině roku 1931 uzavřela Českomoravská-Kolben-Daněk akciová společnost s Akciovou společností dříve Škodovy závody v Plzni zájmovou dohodu v tom smyslu, že vytvoří společnou organizaci pro výrobu a prodej automobilů. | |||||
| V rámci dohody, která byla sjednána na dobu 20 let, s platností od 1.1.1932, najme samostatná společnost, jež bude vytvořena z Akciové společnosti pro automobilový průmysl (ASAP) v Praze (*) a na níž budou ČKD a Škodovy závody paritně zúčastněny, automobilky obou podniků, převezme veškeré zásoby surovin, rozdělaných jakož i hotových výrobků a rovněž celou prodejní organizaci tohoto odvětví a povede je dále na vlastní účet. | |||||
| Sjednocením výroby automobilů obou skupin pod jediným vedením umožní důslednou typizaci výroby a značné úspory na režii, jak ve výrobě, tak i v prodeji. Obě dosavadní značky Praga a Škoda zůstanou i nadále zachovány. | |||||
| V únoru 1932 byla dohoda rozvázána a ukončena. | |||||
| (*) Firma Akciová společnost pro automobilový průmysl (ASAP) v Praze byla založena v roce 1930 a s platností od 1.1.1930 převzala od Akciové společnosti dříve Škodovy závody v Plzni výrobu, prodej a opravy automobilů, odstředivek a jiných hospodářských strojů a najala za tím účelem veškeré provozovny Škodových závodů, původně těmto oborům věnované. Původní akciový kapitál 20 000 000 Kč plně převzaly Škodovy závody. |
|||||
| . | |||||
| Větší majetkové účasti ČKD: | |||||
| V roce 1925 získala finanční skupina sestávající z členů správní rady a ředitelství Českomoravské většinu akcií a tím i rozhodující vliv v Autodopravní společnosti v Praze. | |||||
| V červenci 1928 získala Českomoravská-Kolben-Daněk většinu akcií Užhorodské elektrářské akc. spol. v Užhorodě (akc. kap. 6 500 000 Kč, zvýšen na 20 000 000 Kč), která vlastní několik elektráren a účastní se na elektrifikaci Podkarpatské Rusi. V roce 1929 byla tato společnost za účasti státu přeměněna na všeužitečný elektrárenský podnik. Po maďarském záboru v roce 1939 přeměněno na Kárpáti Villamosművek R. T. (Karpatské elektrárny akc. spol.) s kapitálem 5 250 000 Pengö. | |||||
| V květnu 1929 založila ČKD za účasti polského kapitálu sesterskou akciovou společnost na výrobu automobilů a strojů všeho druhu pod názvem Polskie Fabryki Czeskomorawska Kolben Danek Spółka Akcyjna. V prosinci 1929 změnila název na "Oświęcim" Zjednoczone Fabryki Maszyn i Samochodów, Spółka Akcyjna, Oświęcim. Z akciového kapitálu 2 000 000 Złoty (rozdělený na 4 000 ks akcií po 500 Złoty) je ve vlastnictví ČKD 65%, zbytek stejným dílem převzali hrabě Dr. Artur Potocki a hrabě Roger Raczyński. V důsledku hospodářské krize byla v roce 1931 výroba omezena a později snížen akc. kapitál na 1 000 000 Złoty. Po vypuknutí druhé světové války výroba ukončena. | |||||
| ČKD dále vlastní větší množství akcií nebo podílů ve firmách: | |||||
| Pražská továrna na isolační trubky spol. s r. o. (kapitál 1 200 000 Kč), poději účast likvidována. | |||||
| Loděnice-Praha spol. s r.o. (kapitál 2 000 000 Kč, z toho 50% ČKD a 50% Legiobanka). | |||||
| Elektro-Praga spol. s r. o. (kapitál 1 000 000 Kč, z toho ČKD 70%). | |||||
| Továrna na elektrická počítadla spol. s r. o. v Praze (kapitál 1 500 000 K). | |||||
| Tuba, prodejna sdružených závodů odpadních rour, akc. spol. v Praze (akc. kap. 1 000 000 Kč), poději účast likvidována. | |||||
| Marmara Maden Türk Şirketi Ltd. (společnost pro těžbu chromových rud v Malé Asii s akc. kap. 60 000 tur. liber. Z toho ČKD cca 83%), poději účast likvidována. | |||||
| Západomoravské elektrárny akc. spol., Brno, poději účast likvidována. | |||||
| Pražská elektroisolační akciová společnost, Praha-Hloubětín (akc. kap. 3 000 000 K). | |||||
| Orava, slovenská úč. spol. pre výrobu a predaj strojov, elektrotechnického zariadenia a automobilov, Bratislava (akc. kap. 1 500 000 Ks). | |||||
| Runa, akc. spol. pro kovy, Praha | |||||
|
Zdroj informací: J. Kašpar: Československé bursovní papíry ročník 1927-1928, 1928-1929, 1929-1930, 1931-1932, 1934-1935. J. Kašpar: Pražské bursovní papíry 1926-1927 a 1940-1941. Český kompas: 1907 Finanční ročenka Compass 1875, 1877, 1921 a 1924 1944. Ing. Václav Obdržálek: Znárodněný průmysl v Československu, roč. I. 1947. Web: https://cs.wikipedia.org/wiki/Emil_Kolben |
|||||
| Avers : |
|
||||
| . | |||||
| . | |||||
| Revers : |
--- |
||||
| . | |||||
| . | |||||
| . | |||||
| . | |||||
