ZPĚT

  
   
Název :  Králodvorská cementárna akciová společnost
 Königshofer Cement-Fabrik Actiengesellschaft
Typ CP :  Akcie
Hodnota :

1x

200

200

  Kč  - Dne 29.11.1939 zvýšena nominální hodnota akcie na 400 Korun.
Město :  Praha
Datum :  24.5.1928
Emise :  IX. (tzv. gratis akcie)
Série :  ---
Náklad :  75 000 ks
Rozměr :  cca 339 x 228 mm - dvojlist
Poznámky :  Společnost, založená roku 1889 pod názvem Králodvorská továrna na patentní portlandský a puzzolánský cement (Königshofer Patent-Portland- und Puzzolan-Cement-Fabrik) s akciovým kapitálem 600 000 Zlatých se sídlem ve Vídni, vybudovala v Králově Dvoře závod na výrobu struskového cementu, ve kterém zpracovávána zrnitá struska, dovážená ze sousední Karlo-Emilovy huti (České montanní společnosti, později Pražská železářská společnost). Současně zřízeno několik vápenných šachtových pecí.
 V roce 1894 změna názvu společnosti na Králodvorská cementárna akciová společnost (Königshofer Cement-Fabrik Actiengesellschaft).
 Dle usnesení valné hromady z 21.3.1899 zvýšen akciový kapitál na 3 600 000 Korun a výtěžku emise použito k provedení rozsáhlých investic, kterými závody podstatně rozšířeny. Současně zřízena továrna na struskové cihly v Kladně, u huti Pražské železářské společnosti.
 Dne usnesení mimořádné valné hromady z 30.6.1909 zvýšen akciový kapitál na 4 350 000 Korun, vydáním 3 750 kusů nových akcií, které v poměru 1:4 vyměněny za všechny akcie společnosti Portland- und Romancementwerke Waldmühle A. G. v Rodaun u Vídně, se kterou provedena fúze.
 Na základě usnesení valné hromady z 22.4.1911 zvýšen v květnu téhož roku akciový kapitál na 7 000 000 Korun, vydáním 13 250 ks nových akcií, z nichž 10 875 ks nabídnuto akcionářům v poměru 2:1 po 300 Korunách. Výtěžku emise použito k zakoupení s králodvorským závodem sousedících pozemků, k výstavbě nové továrny na portlandský cement o dvou rotačních pecích a financování řady jiných investic, kterými se zvýšila kapacita závodu.
 Stále stoupající odbyt výrobků si vyžádal také v následujících letech provedení rozsáhlých přístaveb a novostaveb jak v Králově Dvoře, tak i v Rodaun. Továrna na portlandský cement v Králově Dvoře zvětšena v roce 1912 o další dvě rotační pece s příslušnými mlecími zařízeními.
 V roce 1914/1915 připojen závod v Rodaun na městskou elektrárnu ve Vídni.
 Během světové války zakoupila společnost řadu pozemků v sousedství obou závodů a zajistila si z větší části vlastní surovinovou základnu.
 V roce 1920 byla společnost nostrifikována a její sídlo přeloženo z Vídně do Prahy.
 Za účelem krytí investic v československých závodech a zakoupení kancelářské budovy v Praze, zvýšen dle usnesení mimořádné valné hromady z 15.3.1921 akciový kapitál na 14 000 000 Kč, emisí 35 000 ks nových akcií, z nichž polovina nabídnuta akcionářům v poměru 2:1 po 400 Kč a druhá polovina přenechána emisnímu konsorciu k umístění v oblasti československého státu.
 Počátkem roku 1922 získala společnost skoro všechny akcie Sasko-české továrny na portlandský cement v Drážďanech (závod v Čížkovicích u Lovosic) a 33% akcií Berounské akciové cementárny a vápenic.
 S Berounskou akciovou cementárnou a vápenicemi v Berouně, vlastnící s králodvorskými závody sousedící cementárnu v Berouně, vápenice, lomy a pozemky s cennými ložisky surovinami o rozloze přes 200 hektarů, provedena s platností od 1.1.1923 fúze výměnou akcií. Akciový kapitál k tomuto účelu, dle usnesení valné hromady ze 16.1.1923, zvýšen na 16 000 000 Kč.
 Počátkem roku 1923 převzala Králodvorská cementárna též provoz čížkovického závodu Sasko-české továrny na portlandský cement v Drážďanech, se kterou uzavřela úzké zájmové společenství.
 Oba nově převzaté závody byly zreorganizovány a přivedeny technicky na výši, čímž docíleno úspornější výroby. Již v roce 1924 se ukázalo, že jejich spolupráce s ostatními továrnami společnosti umožňuje nejvýhodnější využití zeměpisné polohy a provozních prostředků.
 Za účelem zmodernizování elektrické centrály hlavního závodu v Králově Dvoře a uhrazení kupní ceny akcií Sasko-české továrny na portlandský cement bylo dle usnesení mimořádné valné hromady ze 14.11.1923 v prosinci téhož roku emitováno 20 000 ks nových akcií, které nabídnuty akcionářům v poměru 4:1 po 875 Kč, čímž akciový kapitál zvýšen na 20 000 000 Kč.
 Vzhledem k tomu, že všechny československé závody Králodvorské cementárny byly v posledních letech nepřetržitě plně v provozu a že přes konstantně stoupající produkci, odbyt jejich výrobků byl stále větší, získala společnost v roce 1924 s ložisky suroviny sousedící pozemky a rozšířila znovu závody v Králově Dvoře i v Čížkovicích. V Králově Dvoře vystavěn moderní parní turbínový agregát, který při úsporné spotřebě páry obstarává pohon celé továrny (dřívější dva agregáty zůstávají v rezervě) a dokončena stavba vlečky z továrny v Králově Dvoře do stanice Beroun, na které zahájen provoz.
 V roce 1925 vystavěny v Králově Dvoře dvě nové rotační pece. V závodě v Čížkovicích vybudovány další dvě rotační pece, čímž počet zvýšen na čtyři a zřízena elektrárna s parními turbínami moderní soustavy a kotelna zařízena na zužitkování tepla kouřových plynů z rotačních pecí. Naproti tomu byla cementárna bývalé Berounské akciové cementárny pro svůj malý rozsah a nehospodárnost v roce 1927 zastavena.
 V první polovině roku 1927 vybudována velice rychlým tempem v blízkosti Králova Dvora-Berouna, avšak z velké části už na území města Berouna, nová cementárna. Nový závod, který svým zařízením stojí na výši nejnovějších technických vymožeností, je vybaven dvěma rotačními pecemi, potřebnými mlýnicemi, vlastní elektrárnou, skladištěm na 3 000 vagónů, jakož i nejmodernějšími zařízeními pro přepravu a balení cementu. Stavba byla provedena vesměs v železobetonu. Nový závod byl uveden do provozu v září 1927 o prozatímní výkonnosti 20 000 vagónů. V roce 1929 vystavěna třetí rotační pec a výkonnost stoupla na 30 000 vagónů. K částečné úhradě stavebních nákladů bylo valnou hromadou ze 7.7.1927 usneseno a koncem září téhož roku provedeno zvýšení akciového kapitálu na 25 000 000 Kč, emisí 25 000 ks nových akcií, které nabídnuty akcionářům k odběru v poměru 4:1 po 1 000 Kč.
 Na valné hromadě z 24.5.1928 schválena východisková stabilizační bilance k 1.1.1927, ve které na straně aktiv jsou uvedeny čs. závody částkou 111 346 218 Kč, naproti tomu v pasivech zařazena částka 32 984 230 Kč jako amortizační fond strojů a zařízení, takže hodnota závodů byla zvýšena, oproti roku 1926 vykázaným 38 350 053 Kč, o 40 011 935 Kč na 78 361 989 Kč.
 Dále byla zhodnocena účast na Sasko-české továrně na portlandský cement akc. spol. o 3 489 000 Kč a rakouské závody v Rodaun o 1 499 065 Kč, takže celkový stabilizační přebytek činí 45 000 000 Kč, který je ve stabilizační bilanci zařazen jako stabilizační fond.
 Ze stabilizačního přebytku bylo použito částky 15 000 000 Kč ke zvýšení akciového kapitálu na 40 000 000 Kč, vydáním 75 000 ks nových akcií, které byly koncem roku 1928 vydány zdarma dosavadním akcionářům v poměru 5:3 a zbytek uložen do stabilizačního fondu (zbývajících 30 000 000 Kč použito v bilanci za rok 1934 ke krytí ztráty vzniklé odpisem na akciích Pražské železářské společnosti a Rodauner Cementfabrik A. G.)
 Čížkovický závod byl v roce 1929 rozšířen o výrobnu elektrotaveného cementu, která umožní výhodné zužitkování přebytečné elektřiny, jíž továrna disponuje. Tento nový druh cementu, jehož surovinu tvoří bauxit, vyznamenává se zejména velmi rychlým a energickým tvrdnutím. V roce 1930 zavedena v Čížkovicích výroba bílého cementu.
 Od převzetí berounského a čížkovického závodu je Králodvorská cementárna zdaleka největším producentem cementu v Československu. Roční výroba činí 8 000 000 q cementu, 1 000 000 q vápna a 80 000 000 struskových cihel. Společnost vyrábí prvotřídní portlandský cement, speciální portlandský cement, "Standard", elektrotavený cement, železoportlandský cement, vysokopecní cement, koněpruské bílé vápno, berounské bílé vápno, berounské stavební vápno, struskové cihly a strojní cihly.
 Králodvorská cementárna zaujímá vedoucí postavení v celostátním cementárenském kartelu, uzavřeném s platností od 1.1.1936 do 31.12.1945. Výhradní prodejnou kartelu, na níž jednotlivé závody participují v rámci sjednaných kvót, je Prodejna cementáren, spol. s r. o. v Praze.
 Kartelová kvóta Králodvorské cementárny činí 36,107%, cementárny Union-Stupava 5,65% a Podolské cementárny 3,45%.
 S platností od 1.12.1936 převzala Králodvorská cementárna všechny akcie (akc. kap. 15 000 000 Kč) a gesci firmy Union, továreň na portlandský cement úč. spol., nyní Stupavská cementárna, akciová společnost v Bratislavě, čímž získala moderní cementárnu ve Stupavě a tím i základnu pro expanzi do východní odbytové oblasti.
 V polovině roku 1937 získala Králodvorská cementárna 11 000 akcií a tím i rozhodující vliv v Podolské cementárně v Praze (akc. kap. 7 000 000 Kč v 17 500 akciích) za kupní cenu asi 11 000 000 Kč.
 Od 1.1.1939 rozvázána pachtovní smlouva na závod v Čížkovicích a závod předán zpět Sasko-české továrně na portlandský cement akc. spol.
 V roce 1939 získána většina akcií Drobné dráhy Králův Dvůr - Beroun - Koněprusy akc. spol. (od 17.11.1943 v likvidaci).
 Dále získána firma D. Berl v Praze, vlastnící obchod s uhlím v Praze a vápencové doly a vápenku v Prachovicích a Závratci. Provoz vápenek v Prachovicích a Závratci převzala Králodvorská cementárna do vlastní režie.
 Dle usnesení mimořádné valné hromady z 29.11.1939 zvýšen akciový kapitál na 96 000 000 Korun nakolkováním nominální hodnoty akcií z 200 Korun na 400 Korun.
.
 Účast na Pražské železářské společnosti [1, 2, 3, 4]
 Aby Králodvorská cementárna znemožnila připravované vybudování velké konkurenční cementárny a utužila dosavadní dodavatelský poměr (struska), získala Králodvorská cementárna koupěmi na burze provedenými spřátelenými bankami postupně v první polovině roku 1929, 36 526 ks akcií (asi 25%) Pražské železářské společnosti. Průměrný nákupní kurz činil asi 2 800 Kč/akcii.
 K úhradě kupní ceny těchto akcií byl akciový kapitál Králodvorské cementárny dle usnesení valné hromady ze 17.5.1929 zvýšen na 48 000 000 Kč a nových 40 000 ks akcií bylo v červenci 1929 nabídnuto akcionářům k odběru v poměru 5:1 po 2 000 Kč.
 V bilanci z roku 1934 odepsáno na akciích Pražské železářské společnosti 21 900 000 Kč, čímž knihovní ocenění, snížené postupnými odpisy k tíži provozních výsledků až na 2 080 Kč v bilanci 1933, upraveno na 1 480 Kč za 1 akcii.
 Na podzim 1936 uzavřela Králodvorská cementárna s Pražskou železářskou společností smlouvu platnou až do roku 1990, kterou se obě společnosti zavázaly nezasahovat vzájemně do svých výrobních sfér, přičemž současně upraveny i další styčné otázky.
 Po této dohodě prodala Králodvorská cementárna všechny zakoupené akcie Pražské železářské společnosti Živnostenské bance za kurz 1 500 Kč za 1 akcii.
.
 Rakouská cementárna v Rodaun
 Se zpětnou platností od 1.1.1927 vnesena v únoru 1929 rakouská továrna v Rodaun do samostatné společnosti Rodauner Cementfabrik A. G. ve Vídni (s kapitálem 1 700 000 S, rozděleným na 17 000 akcií po 100 S), jejíž všechny akcie převzala Králodvorská cementárna, jako úhradu za přínosy.
 Společnost provedla na sklonku konjunktury 1930/1931 rozsáhlé investice, jimiž kapacita továrny v Rodaun zvýšena na 10 000 vagónů cementu.
 Investice, financované bankovními úvěry, za které se zaručila Králodvorská cementárna, měly být po svém dokončení uhrazeny zvýšením akciového kapitálu. Zhoršení finančních poměrů tento plán znemožnilo a naproti tomu vysoké úrokové zatížení z úvěrů, které dosáhly protihodnoty 70 000 000 Kč, znesnadnilo při klesajícím odbytu situaci společnosti tak, že se ukázala nutnost sanace.
 V rámci sanační akce, provedené v polovině roku 1935, byl kapitál Rodaunu odepsán na 100 S a znovu zvýšen na 5 000 000 S, zároveň vytvořen rezervní fond 500 000 S. Nové akcie převzala Králodvorská cementárna na vrub vlastní pohledávky a pohledávek československých bank (Živnobanky a Eskomptní banky).
 Ohledně zbytku pohledávky rakouských banky Oesterreichische Industriekredit-A. G., který zůstal po splátkách provedenými Králodvorskou cementárnou, byla ujednána tříletá úvěrní smlouva, kterou Rodaun dosáhla úrokových slev. Sanační plán předpokládal, že za daných poměrů při nejnižším odbytu 4 800 vagónů, vystačí provozní výsledky Rodaunu ke krytí úrokové a amortizační služby rakouských závazků.
 Počátkem roku 1937 prodány všechny akcie Rodauner Cementfabrik A. G. Slovenským továrnám na portlandský cement Lietavská Lúčka-Ladce úč. spol. v Bratislavě resp. Cementia Holding A. G. v Curychu. K úhradě kupní ceny převzala Králodvorská cementárna 13 300 ks vlastních akcií z portfolia Cementia Holding A. G.
   Zdroj informací: 
     J. Kašpar: Československé bursovní papíry ročník 1927-1928, 1931-1932 a 1935-1936.
     J. Kašpar: Pražské bursovní papíry 1926-1927 a 1940-1941.
     Finanční ročenka Compass 1927 a 1944.
   
.
 Výpis emisí akcií:
 I. emise 1889: 600 000 Zlatých, 3 000 ks po 200 Zlatých
 Převedena měna ze Zlatých na Koruny (1 Zlatý = 2 Koruny).
 II. emise 1899: 2 400 000 K (3 600 000 K), 6 000 ks po 400 K
 III. emise 1909: 750 000 K (4 350 000 K), 1 875 ks po 400 K
 IV. emise 1911: 2 650 000 K (7 000 000 K), 13 250 ks po 200 K
 Původní akcie z I., II. a III. emise, celkem 10 875 ks, v nominálních hodnotách 200 Zlatých nebo 400 Korun byly vyměněny za 21 750 ks akcií v nominální hodnotě 200 K.
 V. emise 1921: 7 000 000 Kč (14 000 000 Kč), 35 000 ks po 200 Kč [1]
 VI. emise 01/1923: 2 000 000 Kč (16 000 000 Kč), 10 000 ks po 200 Kč [2]
 VII. emise 11/1923: 4 000 000 Kč (20 000 000 Kč), 20 000 ks po 200 Kč
 VIII. emise 1927: 5 000 000 Kč (25 000 000 Kč), 25 000 ks po 200 Kč
 IX. emise 1928: 15 000 000 Kč (40 000 000 Kč), 75 000 ks po 200 Kč (tzv. gratis akcie)
 X. emise 1929: 8 000 000 Kč (48 000 000 Kč), 40 000 ks po 200 Kč [3]
 XI. emise 1939: 48 000 000 K (96 000 000 K), navýšení nominální hodnoty akcií z 200 K na 400 K (viz razítko o navýšení na akcii).
.
   
Avers :

Akcie Berounská Králodvorská cementárna, Praha 1928, 200 Kč
   
.
Revers :

---
   
.
.
.
Pohlednice :

Pohlednice Králodvorská cementárna a Pražská železářská společnost, Králův Dvůr u Berouna cca 1929

Vysoké pece a závody Pražské železářské společnosti a Králodvorská cementárna akc. spol., Králův Dvůr u Berouna, cca 1929.
.
.
.
.
.