| Název : | C. Stölzle'ho synové akciová společnost pro výrobu skla | ||||
| C. Stölzle's Söhne Actiengesellschaft für Glasfabrikation | |||||
| Typ CP : | Hromadná akcie na doručitele | ||||
| Hodnota : |
25x |
200 |
5 000 |
Kč | |
| Město : | Praha | ||||
| Datum : | 25.6.1926 | ||||
| Emise : | --- | ||||
| Série : | --- | ||||
| Náklad : | 15 000 ks (hromadných akcií max. 600 ks). | ||||
| Rozměr : | A4 - dvojlist | ||||
| Poznámky : | --- | ||||
| Historie : | Společnost byla založena dne 29.10.1898, se sídlem ve Vídni a za součinnosti bankovního ústavu Österreichische Credit-Anstalt. | ||||
| Akciový kapitál ustanoven ve výši 5 000 000 K, rozdělený na 12 500 ks akcií v nominální hodnotě 400 K. | |||||
| S platností od 1.1.1899 převzala k dalšímu provozování všechny továrny rodinné firmy C. Stölzle's Söhne ve Vídni, s filiálkami v Praze a Budapěšti, pozůstávající ze skláren v Alt Nagelberg, Neu Nagelberg, Aalfang a Eugenia, rafinerie skla a pivovaru v Neu Nagelberg v Rakousku a skláren v Suchdole nad Lužnicí (včetně rafinerie skla a vedlejších závodů), Žofině Huti, Heřmanově Huti a v Josefově Dole v Čechách. Dále převzata cihelna v Tušti u Suchdola nad Lužnicí a továrna na stroje v Nové Vsi nad Lužnicí. | |||||
| Vedle výroby skla se společnost zabývala obchodem se dřevem, za kterýmžto účelem zřídila pily v Neu Nagelbergu a v Suchdole nad Lužnicí a vorové přístavy v Suchdole nad Lužnicí a v Pilaři u Chlumu u Třeboně. | |||||
| V této době zaměstnávala ve všech svých továrnách cca 2 000 až 3 000 pracovníků. | |||||
| Dle usnesení valné hromady z 23.4.1908 zvýšen akciový kapitál na 6 000 000 K, vydáním 2 500 ks nových akcií v nominální hodnotě 400 K, které nabídnuty k odběru akcionářům a výtěžek emise použit ke krytí bankovních závazků. | |||||
| Vlivem nedostatku uhlí ke konci války, došlo k dočasnému zastavení výroby téměř ve všech továrnách společnosti. | |||||
| Na valné hromadě z 30.7.1920 usneseno zvýšení akciové kapitálu na 12 000 000 K, které ale nebylo provedeno. | |||||
| Po rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku Československa proběhlo nostrifikační řízení společnosti tak, že závody ležící na území Rakouské republiky byly převedeny se všemi aktivy i pasivy na v roce 1924 zřízenou sesterskou společnost C. Stölzle's Söhne, österreichische Actiengesellschaft für Glasfabrikation ve Vídni, na kterou převedena též polovina akciového kapitálu ve výši 3 000 000 Kr (další info viz níže). | |||||
| Vzhledem k tomu, že na československou společnost zbývající polovina akciového kapitálu ve výši 3 000 000 K se rovnala, dle tehdejšího kurzu rakouské koruny, pouze 1 500 Kč, bylo nutné k doplnění kapitálu na 3 000 000 Kč použít zisk československých podniků z roku 1922 ve výši 1 583 722 Kč, dále převodu zisku z roku 1921, jakož i části rezervních fondů ve výši 1 414 778 Kč, dohromady 2 998 500 Kč. | |||||
| Formálně bylo rozpůlení společnosti provedeno tím způsobem, že za každou starou akcii v nominální hodnotě 400 K byla vydána jedna nová akcie znějící na 200 Kč a jedna akcie znějící na 200 Kr. | |||||
| Na základě usnesení valné hromady z 26.3.1925 zvýšen akciový kapitál československé společnosti na 6 000 000 Kč, vydáním 15 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 Kč [1], které nabídnuty akcionářům k odběru v poměru 1:1 v kurzu po 220 Kč. | |||||
| Maďarská filiálka v Budapešti byla již s platností od 1.1.1922 se všemi aktivy i pasivy vnesena do nově zřízené akciové společnosti Stölzle C. Fiai Üvegáruk Magyar Részvénytársaság (C. Stölzle's Söhne, ungarische Actiengesellschaft für Glaswaren) v Budapešti, jejíž všechny akcie se nacházejí ve vlastnictví rakouské společnosti. | |||||
| Počátkem roku 1927 uzavřela společnost se Sklárnami a rafineriemi Josef Inwald akc. spol. v Praze [5, 2, 3, 4, 6] úmluvu o společném postupu při dodávkách. | |||||
| Na valné hromadě z 27.6.1929 schválena stabilizační východisková bilance k 1.1.1928 a přebytek z nadhodnocení v částce 8 000 000 Kč uložen do stabilizačního rezervního fondu. Později použito z fondu 6 140 000 Kč ke krytí ztrát v bilancích za roku 1931, 1932 a 1933. | |||||
| Vzhledem ke ztrátám datující se od roku 1929, byla společnost v roce 1932 nucena k reorganizační akci, tak že celá sklářská výroba byla zkoncentrována do závodu v Heřmanově Huti a v ostatních závodech výroba zastavena. | |||||
| V roce 1936 se společnost stala členem utvořeného kartelu Duta, prodejna dutého skla, společnost s r. o. (Duta, Verkaufsbüro für Hohlglas, Gesellschaft m. b. H.) | |||||
| Po zabrání Sudet Německou říší v říjnu 1938 ocitla se továrna v Heřmanově Huti a strojírna v Nové Vsi nad Lužnicí na zabraném území, z toho důvodu bylo na mimořádné valné hromadě z 20.1.1939 rozhodnuto, s účinností od 1.1.1939, o formálním odprodeji původních československých továren rakouské společnosti Stölzle Glasindustrie AG. a následně na valné hromadě z 21.6.1940 rozhodnuto o likvidaci československé společnosti C. Stölzle'ho synové akciová společnost pro výrobu skla v Praze, která byla v obchodním rejstříku vymazána dne 14.4.1943. Akcionářům nebyla vyplacena žádná náhrada za zlikvidovanou čs. společnost. | |||||
| Po osvobození v roce 1945 dosazena do továren národní správa a v roce 1946 majetek znárodněn, část, sklárna Heřmanova Huť a strojírna Nová Ves nad Lužnicí, začleněna do Spojených českých skláren, národní podnik a majetková účast na firmě Duta, prodejna dutého skla, společnost s r. o. začleněna do Československých závodů sklářských, národní podnik. | |||||
| . | |||||
| Rakouská společnost C. Stölzle's Söhne, österreichische Actiengesellschaft für Glasfabrikation ve Vídni | |||||
| V květnu 1926, při převodu na zlatou bilanci, přeměněn akciový kapitál na 1 500 000 S, rozdělený na 30 000 ks akcií v nominální hodnotě 50 S za současného převedení dalších 1 500 000 S na rezervní fond. | |||||
| Později byly staženy staré akcie a akciový kapitál nově rozdělen na 6 000 ks akcií v nominální hodnotě 250 S. | |||||
| V roce 1928 zakoupena sklárna v Köflach za účelem možnosti racionálnější výroby. | |||||
| V důsledku všeobecné hospodářské krize poklesl počet zaměstnanců z 1 100 na 600 v roce 1934 a v letech 1937-1938 opět vzrostl na cca 1 000 pracovníků. | |||||
| V roce 1934 získala banka Österreichischen Creditanstalt - Wiener Bankverein téměř všechny akcie rakouské C. Stölzle's Söhne. | |||||
| V roce 1938 došlo ke změně názvu společnosti na Stölzle Glasindustrie AG. (Stölzle, akciová společnost pro sklářský průmysl) a následně se podílela na arizaci židovské firmy Glashüttenwerke vorm. J. Schreiber & Neffen, která provozovala továrny v Čechách, na Moravě a na Slovensku a tyto továrny se staly součástí Stölzle Glasindustrie AG. | |||||
| K 1.1.1939 formálně zakoupila bývalé československé továrny na zabraném území od C. Stölzle'ho synové akciová společnost pro výrobu skla v Praze, kterou následně poslala do likvidace. | |||||
|
Zdroj informací: J. Kašpar: Pražské bursovní papíry 1926-1927 a 1940-1941. J. Kašpar: Československé bursovní papíry 1927-1928, 1928-1929, 1931-1932, 1935-1936, 1937-1938. Finanční ročenka Compass 1927, 1944. Ing. Václav Obdržálek: Znárodněný průmysl v Československu, roč. I. 1947. Web: (de.wikipedia.org, cs.wikipedia.org) |
|||||
| Avers : |
|
||||
| . | |||||
| . | |||||
| Revers : |
--- |
||||
| . | |||||
| . | |||||
| . | |||||
| . | |||||
| Pohlednice : |
|
||||
|
Sklárna v Hěřmanově Huti, cca 1911. |
|||||
| . | |||||
| . | |||||
| . | |||||
| . | |||||
| . | |||||
