ZPĚT

  
   
Název :  Česká obchodní společnost
 Böhmische Handelsgesellschaft
Typ CP :  Akcie
Hodnota :

1x

 400

400

  Korun  
Město :  Praha
Datum :  11.12.1939
Emise :  VIII.
Série :  ---
Náklad :  112 500 ks
Rozměr :  A4 - dvojlist
Poznámky :  ---
Historie :  Společnost byla založena dne 8.8.1910 za součinnosti Živnostenské banky a převzala obchod s uhlím filiálky Živnostenské banky v Ústí nad Labem a dále zakoupila hnědouhelný důl Patria-Florentini ve Světci (Florentini Tiefbaugewerkschaft).
 Akciový kapitál byl ustanoven ve výši 3 000 000 Korun, rozdělený na 7 500 ks akcií po 400 Korunách.
 V roce 1911 schváleno zvýšení akciového kapitálu na 5 000 000 Korun, emisí 5 000 ks nových akcií po 400 K. Výtěžku emise použito k zakoupení uhelných dolů od hraběte Silva-Tarouca, důl Marie-Antonie v Chabařovicích a důl Albert v Tuchomyšli.
 V roce 1913 zakoupena, se šachtami Albert a Florentini sousedící, uhelná pole a převzaty velkoobchody s uhlím F. V. Fiala v Hradci Králové a J. B. Nebeský v Praze, které oba přeměněny na společnosti s ručením omezeným. Převzetím firmy F. V. Fiala získala Česká obchodní společnost i vápencové lomy v Pardubicích a ve Vápenném Podole, k jejichž využití přikročeno již v roce 1914 zřízením vlastních vápenic.
 Za účelem provedení celé transakce schváleno na mimořádné valné hromadě ze 17.10.1913 zvýšení akciového kapitálu na 7 500 000 Korun, vydáním 6 250 ks nových akcií po 400 K.
 Počátkem září 1914 převzala Česká obchodní společnost od Duchcovského uhelného spolku (Duxer Kohlenverein) v Teplicích výhradní prodej pro Čechy z dolů Amalie III. a IV. v Bílině a Světci, jakož i část těžby z dolů Marie I. a II. v Oseku.
 V prosinci téhož roku získala společnost na základě nájemní smlouvy dolovací právo na šesti horních mírách státního uhelného pole v Břešťanech a zakoupila těžařstvo Korunní princ Rudolf v Ledvicích se stejnojmenným dolem. Na těchto horních mírách uveden počátkem roku 1916 do provozu nový důl Apollo, na který soustředěna těžba v tomto úseku.
 V roce 1917 zakoupila Česká obchodní společnost od Pražské úvěrní banky uhelné doly Felix a Waldemar v Chabařovicích, Karolina I. a II. a briketárna v Křemýži a Ohníči a Alexander v Řetenicích. Dále zakoupeno panství Roudníky, na jehož pozemcích se nachází sloj Maria-Antonia.
 K těmto účelům byl na základě usnesení mimořádné valné hromady z 15.11.1917 zvýšen akciový kapitál na 10 000 000 Korun, vydáním 6 250 ks nových akcií po 400 K.
 V roce 1920 zakoupeny od firmy Baldauf & Rudolph v Teplicích všechny podíly dolů Richard v Mostě, Karel v Cukmantl (Dubí-Pozorka) a Marianna ve Skyřicích a Židovicích u Mostu. Současně získána další uhelná pole Hugo u Mostu a Käthe v Chabařovicích.
 Za účelem financování usneseno na valné hromadě z 9.4.1920 zvýšení akciového kapitálu na 15 000 000 Kč. Toto usnesení na mimořádné valné hromadě z 22.10.1920 změněno a akciový kapitál zvýšen na 20 000 000 Kč, vydáním 25 000 ks nových akcií po 400 Kč, které vydány v lednu 1921 akcionářům k odběru v poměru 1:1 za kurz po 800 Kč.
 V roce 1924 zakoupila společnost pro svůj důl Karel v Cukmantlu (Dubí-Pozorka) od panství F. Z. Lobkowicze v Bílině hnědouhelná pole v rozsahu 34 horních měr a 14 přebytků v Košťanech.
 Téhož roku založena za účasti dalších zájemců Hornická obchodní společnost s r. o., komanditní společnost a spol. v Praze, která se zabývá prodejem dolnoslezského uhlí, dolno- i hornoslezského koksu a exportem hnědého uhlí.
 Provoz dolu Alexander v Řetenicích byl v polovině roku 1924 po vyčerpání uhelného pole zastaven.
 V roce 1925 získána důlní pole těžařstva Johanes v Tuchomyšli v rozsahu 7 důlních měr.
 Na základě usnesení valné hromady z 12.5.1925 převzala společnost těžařstva Ignatz, Gottlob a Segen-Gottes u Předlic, jejichž podíly už dříve zakoupila.
 V roce 1923 započatá stavba vlastní velké administrativní budovy, kanceláří a bytů pro úředníky České obchodní společnosti v Ústí nad Labem, byla v roce 1925 dokončena předána k užívání.
 V roce 1928 zakoupila společnost většinu akcií Verneřovických dolů na měď, akc. spol. v Praze.
 Na valné hromadě ze 14.6.1928 schválena předložená stabilizační bilance sestavená k 1.1.1927 a vykazující přebytek z nadhodnocení ve výši 48 330 781 Kč. Dále usneseno použít z přebytku 10 000 000 Kč ke zvýšení akciového kapitálu na 30 000 000 Kč nakolkováním (zvýšení nominální hodnoty) akcií ze 400 Kč na 600 Kč. Zbytek přebytku uložen do stabilizačního fondu.
 Koncem června 1928 těžila společnost v dolech Marie-Antonie v Chabařovicích, Albert a Hubertus v Tuchomyšli, Patria a Florentini ve Světci, Apollo v Ledvicích u Duchcova, Karolina v Křmýži u Bíliny, Richard v Mostě, Karel v Cukmantlu (Dubí-Pozorka) a Marianna v Židovicích u Mostu. Denní produkce dosahovala cca 540-600 vagonů.
 V roce 1930 zakoupen od firmy Baldauf & Rudolph dvůr Střimice u Mostu za účelem vydobytí pod ním se nacházející uhelné sloje.
 Po dohodě se Sklárnami a rafineriemi Josef Inwald akc. spol. a Mosteckou společností pro dobývání uhlí zakoupila Česká obchodní společnost v roce 1930 47 horních měr z reservátních uhelných polí města Teplice-Šanov, k jichž exploitaci založena roku 1932 Akciová společnost pro dobývání uhlí v Teplicích-Šanově (akc. kapitálem 7 800 000 Kč). V souvislosti s touto transakcí získána důlní pole v Mstišově a nemovitosti v Mstišově a Bystřici, náležející k bývalému dolu Rudolf Skláren a rafinerií Josef Inwald akc. spol.
 V roce 1931 založila společnost ve spojení s jinými zájemci firmu Otop spol. s r. o. v Praze, která má za účel obchod s uhlím, koksem a dřívím.
 Počátkem roku 1934 pronajala Česká obchodní společnost doly Albert v Tuchomyšli a Maria-Antonia v Roudníkách Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem.
 Postupem doby dosáhla Česká obchodní společnost podílu cca 11% a tím dosáhla velmi význačné pozice v severočeské hnědouhelné pánvi. Doly Felix, Valdemar a Alexandr byly postupem času vyčerpány a zastaveny, naproti tomu získala společnost řadu uhelných polí na Chomutovsku, která jí slouží jako rezerva pro budoucí těžbu.
 Poněvadž množství uhlí některých jejích dolů v severočeské pánvi je omezeno a stejně omezené jsou i možnosti dobývání a získávání nových uhelných nalezišť v severočeském revíru, směřovala politika České obchodní společnosti na začátku 30. let k tomu, aby účelnou tvorbou fondů nashromáždila prostředky, z nichž by mohla při případném ukončení těžby nahradit akcionářům investovaný kapitál. V bilanci za rok 1931 dosáhla částka dlužníků, představující z největší části vklady u peněžních ústavů, výše téměř 70 000 000 Kč.
.
 Dle usnesení mimořádné valné hromady ze 17.3.1933 získala Česká obchodní společnost cestou fúze veškerý majetek Kamenouhelných dolů Orlová-Lazy, sestávající ze 3 kamenouhelných dolů (Nová jáma v Lazích, jáma Suchá v Dolní Suché a jáma Žofie v Porubě), uhelných polí v rozsahu 104 dvojitých a 94 jednoduchých horních měr a 67 přebytků, koksárny v Lazích s kapacitou 360 000 t ročně a se zařízením na výrobu vedlejších výrobků, továrny na cihlářské zboží v Orlové, dvě elektrárny s celkovou roční produkcí 40 000 000 kWh, různých pozemků v celkové rozloze 1 319 ha a kolonie dělnických a jiných obytných domů. Veškeré závody jsou na výši nejmodernější techniky (investice do samotných dolů činily v letech 1919-1928 přes 200 000 000 Kč).
 Převzetím Kamenouhelných dolů Orlová-Lazy získala Česká obchodní společnost větší majetkové účasti na dalších ostravsko-karvinských těžařstev a průmyslových podniků: Julius Rütgers komanditní společnost v Moravské Ostravě, Sdružení pro prodej dusíkatých látek, spol. s r. o. Praha, Moravsko-Slezské elektrárny akc. spol. v Moravské Ostravě a dalších firem.
 Podíl Kamenouhelných dolů Orlová-Lazy na produkci ostravsko-karvinské uhelné pánve činí 13,619% u uhlí a 7,9% u koksu.
 Kupní cena za Kamenouhelné doly Orlová-Lazy, původně náležející spoluvlastnicky skupině Gutmannově, činila 143 500 000 Kč a s náhradou za přejímaná mobilní aktiva dosáhla cena cca 153 000 000 Kč. Z této částky bylo zajištěno 70 000 000 Kč jako I. hypotéka, poskytnutá Živnostenskou bankou a Českou eskomptní bankou a úvěrním ústavem, na přejímaných objektech, 35 000 000 Kč uhradila Česká obchodní společnost z vlastních prostředků a ke krytí zbytku ceny zvýšen akciový kapitál České obchodní společnosti ze 30 000 000 Kč na 67 500 000 Kč, emisí 62 500 ks nových akcií v nominální hodnotě 600 Kč.
 Vzhledem k okolnosti, že převzetí těžařstva Orlová-Lazy bylo uskutečněno na podkladě zákona o úlevách při fúzích, bylo sloučení formálně provedeno cestou fúze a všechny nové akcie nejprve předány jako část protihodnoty bývalým majitelům Kamenouhelných dolů Orlová-Lazy a od nich pak získány za stejného kurzu zpět a nabídnuty v poměru 4:5 po 820 Kč k odběru akcionářům České obchodní společnosti.
.
 V roce 1938 založila Česká obchodní společnost za vedení Živnostenské banky dlouhodobý syndikát, jehož členy dále byly Pražská železářská společnost, Spolek pro chemickou a hutní výrobu, Západočeské továrny kaolinové-šamotové a slovenské závody magnesitové, Rakovnické a poštorenské keramické závody akciové a Česká eskomptní banka a úvěrní ústav.
 V polovině roku 1938 syndikát převzal od skupiny Petschek-Praha směrodatný akciový podíl a gesci v Severočeských uhelných dolech akc. spol. v Mostě. Ještě před převzetím syndikátem získaly Severočeské uhelné doly akc. spol. od Petschkovy skupiny většinu akcií Mostecké společnosti pro dobývání uhlí v Mostě, k čemuž Severočeská použila svých značných volných prostředků s částečným použitím levného úvěru.
 Roční těžba obou Petschkových společností činí asi 4 000 000 tun, dosavadní těžba České obchodní společnosti asi 1 000 000 tun, takže podíl celé skupiny činí nyní asi 5 000 000 tun a tím cca 50% severočeského hnědouhelného revíru.
 Kupní cena za majority obou Petschkových společností činila asi 300 000 000 Kč.
 V souvislosti s touto transakcí převzala Česká obchodní společnost spolu se Živnostenskou bankou všechny podíly Ústecké montanní společnosti s r. o. v Ústí nad Labem, která bude mít i nadále vyhrazen prodej uhlí z dolů Severočeské a Mostecké, kdežto prodej uhlí z dolů falknovského (sokolovského) revíru převedla dnem 1.8.1938 na Falknovsko-chebskou důlní společnost.
.
 Územní změny (zabrání Sudet v říjnu 1938) měly pro Českou obchodní společnost zásadní vliv. Veškeré vlastní hnědouhelné doly, včetně dolů koncernu Severočeských uhelných dolů akc. spol. a jejich prodejní organizace zůstaly na zabraném území v Sudetech, kdežto Kamenouhelné doly Orlová-Lazy zabralo Polsko.
 Tím ztratila Česká obchodní společnost téměř celou svou výdělečnou základnu v tuzemsku. Řešíc tento těžký reorganizační úkol, prodala společnost říšské skupině v čele s Dresdner Bank veškerý svůj hnědouhelný majetek s vyloučením tzv. teplických reservátních uhelných polí, které jsou majetkem koncernové Akc. spol. pro dobývání uhlí v Teplicích-Šanově, a mimo doly Albert a Marie-Antonie, které byly prodány Spolku pro chemickou a hutní výrobu. Současně prodány téže říšské skupině veškeré majetkové účasti na společnostech koncernu Severočeských uhelných dolů.
 Kamenouhelné doly Orlová-Lazy vneseny do samostatné polské společnosti Towarzystwo Górnicze Orlowa-Lazy S. A., jejíž akciový kapitál 20 000 000 Złotých převzala mateřská společnost.
 Po zabrání Zaolší (Olsaland) Německem (Provinz Oberschlesien) přeměněna tato společnost na Berggewerkschaft Orlau-Lazy A. G., Orlau s akciovým kapitálem 10 000 000 RM, z něhož většinu (51%) ještě v roce 1939 převzala Pražská železářská společnost v Praze.
 Majetkové poměry České obchodní společnosti se těmito transakcemi značně změnily. Z přímých produkčních zájmů zůstaly společnosti pouze vápenky ve Vápenném Podole, nevyužitá lignitová pole v jižních Čechách, jakož i neotevřená uhelná pole na Ostravsku. Tím se hlavní zájem České obchodní společnosti převážně soustředil na obchod s uhlím a gesci zbylých účastí.
 V důsledku uvolnění velkých finančních prostředků, které byly dříve vázány účastmi a provozem dolů a pro něž společnost neměla nyní upotřebení, usnesla se valná hromada ze 4.7.1939 splatit třetinu akciového kapitálu částkou 200 Korun na akcii, čímž se nominální hodnota akcií snížila ze 600 Korun na 400 Korun a akciový kapitál se tak snížil ze 67 500 000 Korun na 45 000 000 Korun.
 Na mimořádné valné hromadě z 8.10.1941 usneseno zvýšení akciového kapitálu na 56 250 000 Korun, nakolkováním (zvýšení nominální hodnoty) akcií ze 400 Korun na 500 Korun, s platností od 1.1.1941.
 Dne 27.10.1945 doly a ostatní majetek znárodněn a původní akciová společnost později zanikla.
   Zdroj informací:
     J. Kašpar: Československé bursovní papíry ročník 1927-1928, 1928-1929, 1929-1930, 1931-1932, 1934-1935, 1938-1939.
     J. Kašpar: Pražské bursovní papíry 1926-1927 a 1940-1941.
     Finanční ročenky Compass: 1921 a 1944.
     Vyhláška č. 442/1945 Ú.l.I ministra průmyslu ze dne 29.11.1945
.
.
 Výpis emisí akcií:
 I. emise 1910; 3 000 000 K, 7 500 ks po 400 K
 II. emise 1911; 2 000 000 K (5 000 000 K), 5 000 ks (12 500 ks) po 400 K
 III. emise 1913; 2 500 000 K (7 500 000 K), 6 250 ks (18 750 ks) po 400 K
 IV. emise 1917; 2 500 000 K (10 000 000 K), 6 250 ks (25 000 ks) po 400 K
 V. emise 1920; 10 000 000 Kč (20 000 000 Kč), 25 000 ks (50 000 ks) po 400 Kč
 VI. emise 1928; 10 000 000 Kč (30 000 000 Kč), 0 ks (50 000 ks) - navýšení nominální hodnoty akcí ze 400 Kč na 600 Kč
 VII. emise 1933; 37 500 000 Kč (67 500 000 Kč), 62 500 ks (112 500 ks) po 600 Kč [1]
 VIII. emise 1939; -22 500 000 K (45 000 000 K), 0 ks (112 500 ks) - snížena nominální hodnota akcí ze 600 K na 400 K
 IX. emise 1941; 11 250 000 K (56 250 000 K), 0 ks (112 500 ks) - navýšení nominální hodnoty akcí ze 400 K na 500 K
   .
   .
Avers :

Akcie Česká obchodní společnost, Praha 1939, 400 Korun
   .
.
Revers :

---
   .
.
.
.