10x
100
1 000
F. Vencovský, Z. Jindra, J. Novotný, K. Půlpán, P. Dvořák a kol.: Dějiny bankovnictví v českých zemí, 1999.
Finanční ročenka Compass 1930.
---
| Název : | Kreditanstalt der Deutschen eingetragene Genossenschaft mit beschränkter Haftpflicht | ||||
| Německý úvěrní ústav zapsané společenstvo s ručením obmezeným | |||||
| Úvěrní ústav Němců zapsané společenstvo s ručením obmezeným | |||||
| Typ CP : | Hromadný podílový list | ||||
| Hodnota : |
10x |
100 |
1 000 |
RM | |
| Město : | Prag/Reichenberg (Praha/Liberec) | ||||
| Datum : | 22.6.1943 | ||||
| Emise : | --- | ||||
| Série : | D | ||||
| Náklad : | --- ks | ||||
| Rozměr : | cca 240 x 340 mm - dvojlist | ||||
| Poznámky : | Varianta podílové listu: "Pražské vydání, členské číslo vytisknuto pod místem a datem vydání" | ||||
| Text na podílových listech se liší podle místa vydání: | |||||
| Pražské vydání: | |||||
| "Kreditanstalt der Deutschen eingetragene Genossenschaft mit beschränkter Haftpflicht"; místo vydání "Prag/Reichenberg" | |||||
| Liberecké vydání: | |||||
| "Kreditanstalt der Deutschen eingetragene Genossenschaft mit beschränkter Haftung"; místo vydání "Reichenberg/Prag" | |||||
| . | |||||
| Další varianty podílových listů se liší podle umístnění členského čísla (Mitglieds-Nummer), které je někdy součást hlavního textu nebo je vytisknuto pod místem a datem vydání, případně je členské číslo dodatečně vytisknuto razítkem. | |||||
| . | |||||
| . | |||||
| Ústav Kreditanstalt der Deutschen byl založen v roce 1911 spolkem českých Němců (Bund der Deutschen) s cílem podporovat nacionální ideje německé menšiny v Čechách. Byl silně antisemitský a po vzniku ČSR i protičeskoslovensky zaměřený. V roce 1925 byl v tisku označen za "německo-árijský ústav". | |||||
| Členem úvěrního družstva se mohly stát pouze fyzické osoby německé národnosti nebo právnické osoby s německou jednací řečí. | |||||
| Do roku 1924 se ústav postupně vypracoval mezi významné peněžní podniky, ale při bankovní krizi v letech 1924-1925 se dostal do existenčních problémů, které vyvolaly run. Následně proběhla sanace za podpory Bankovního úřadu ministerstva financí a úvěru od Legiobanky. Později se na sanaci podílelo říšské ministerstvo financí v Berlíně úvěrem ve výši 5 000 000 RM. | |||||
| Ozdravná opatření nebyla příliš účinná a koncem roku 1926 ztráty opět významně narostly a sanační úvěr musel být navýšen až na 13 000 000 RM. Finanční prostředky putovaly do ČSR skrytě přes švýcarskou společnost. | |||||
| Po sanaci se začal ústav rozrůstat a v roce 1930 měl již 76 filiálek. Soustředil se především na běžné úvěrování drobného a středního podnikání a poskytování úvěru fyzickým osobám. | |||||
| V průběhu 30. let navázal ústav úzkou spolupráci s Henleinovou fašistickou Sudetoněmeckou stranou (SdP) a ve 40. letech udržovala kontakty s NSDAP. | |||||
| Po zabrání Sudet, zřídil ústav dvě paralelní centrály v Liberci a v Praze. Aktivně se podílel na germanizaci českého hospodářství a dále se snažil rozšiřovat svůj vliv na území Sudet a protektorátu. | |||||
| Ústav těsně spolupracoval s okupační správou. Vedl zvláštní účty na kterých se ukládaly zisky z arizace a konfiskací majetku. Pomáhal legalizovat nakradený židovský majetek a převádět jej do ciziny, převážně do Švýcarska. I sami zaměstnanci ústavu měli možnost zakoupit některé cennosti se zvláštní slevou. | |||||
| V roce 1943 převzal aktiva a pasiva po vynucené likvidaci Legiobanky (v roce 1939 přejmenovanou na Českomoravskou banku). V té době spadalo do koncernu ústavu asi 40 větších průmyslových společností. | |||||
| Krátce po osvobození byl ústav na základě dekretů zlikvidován. | |||||
| Zdroj informací: F. Vencovský, Z. Jindra, J. Novotný, K. Půlpán, P. Dvořák a kol.: Dějiny bankovnictví v českých zemí, 1999. Finanční ročenka Compass 1930. |
|||||
| . | |||||
| . | |||||
| Avers : |
|
||||
| . | |||||
| . | |||||
| Revers : |
--- |
||||
| . | |||||
| . | |||||
| . | |||||
| . | |||||