ZPĚT

Ferdinandova dráha severní jest nejstarší železná dráha s parním pohonem v celém Rakousku a z nejdůležitějších rakouských železnic vůbec. Stavba F-vy d-hy s. byla podnikem bankovního domu Rothschildova, jenž 4. března 1836 obdržel na 50 let povolení k stavbě a provozování dráhy z Vídně do Bochnic s odbočkami do Brna, Olomouce, Opavy a ještě některými menšími. Ve výsadní listině slíbeno bylo, že privilegium bude po padesáti letech obnoveno, ukáže-li se podnik všeobecně prospěšným. Utvořena akciová společnost se 12.000 akcií po 1000 zl. konv. měny a na zimu r. 1836 začalo se stavěti. Dne 6. ledna 1838 vyjel první osobní vlak z Vídně do Wagramu a 7. června 1839 zahájena byla osobní doprava z Vídně do Brna. Stavba trati ukázala se však daleko dražší, než se předpokládalo a pokračovati ve stavbě umožnila jenom 4 mill. půjčka. Rothschildova.

R. 1847 začala se provozovati vozba až do Bohumína a ještě téhož roku začala se stavěti přípojka do pruského Annabergu.

Aby si zabezpečila palivo, koupila F. d. s. uhelné doly v ostravské pánvi a zakoupila také vítkovické železárny. Roku 1867 získala F. d. s. povolení ke stavbě dráhy z Brna do Přerova a z Nezamyslic přes Prostějov a ,Olomouc do Šternberka. Když výsada docházela, jala se společnost F-vy d-hy s. vyjednávati s vládou o obnovení privilegia. Vznikl prudký boj ve veřejnosti o otázku, má-li býti žádosti vyhověno či nikoliv, ale konečně nepatrnou většinou obnovila poslanecká sněmovna platnost výsady. Nová koncesse udělena byla společnosti na dobu ode dne 1. ledna 1886 až do 31. prosince 1940, načež celý podnik měl připadnouti státu. Zároveň zajistil sobě stát značný vliv na stanovení dopravních tarifů, podíl na čistém zisku a konečně také právo sestátniti F-vu d-hu s. počínaje dnem 1. ledna 1904. Nutnost upraviti poměr k Uhrám, pohotovost pro event. hospodářský zápas s Uhrami, nová úprava obchodních smluv a potřeba větší jednotnosti soustavy železniční pro reformy tarifní a administrativní přiměly bar. Gautsche, že zahájil r. 1905 jednání o sestátnění některých důležitých tratí soukromých, mimo jiné také F-vy d-hy s.

Jednání s F-vou d-hou s. vedlo poměrně rychle k cíli a již poč. r. 1906 začala se pracovati postátňovací smlouva. Ačkoliv německá veřejnost moravská pracovala všemi zbraněmi, aby postátnění zmařila, obávajíc se od něho právem posílení české posice na Moravě, pokračovalo vyjednávání, až dosaženo dohody o smlouvě. Stát převzal hlavní i vedlejší trati F-vy d-hy s., jakož i dráhy ostravsko-frýdlantské (fakticky s ní souvisící) od 1. ledna 1906 ve stavu, v jakém se nalézaly 31. prosince 1905 za tuto cenu výkupní: za hlavní trati zavázal se platiti akcionářům daně prostou rentu roční 30,537.000 K od 1. ledna 1906 až do 31. prosince 1940 za místní dráhy rentu 1,616.166 K, která se od r. 1972 má zmenšovati, až 1988 zanikne, mimo to za různé menší objekty hotově 10,269 mill. K.

Báňské podniky zůstaly v rukou společnosti F-vy d-hy s., stát pak převzal všechny prioritní obligace (4% půjčka z 1. pros. 1888 úhrnem 10,340.000 K a půjčka ze dne 1. srpna 1904 úhrnem 51,060.000 K). Státní správa převzala také personál se všemi právy, jež měl v době smlouvy. Úhrnná délka hlavních tratí činila v době převzetí 1035,542 km, místních drah 301,410 km; z toho probíhá českými zeměmi 531,592 km hlavních tratí a 293,437 km místních drah. Jednotlivé trati jsou:

dráha z Vídně do Krakova s odbočkami do Brna, Olomouce, Opavy, Bílska, Granice a Myslovic, odbočné dráhy do Floridsdorfu a Jedlové, z Gänsendorfu do Marcheggu, z Bohumína do Annabergu, moravsko-slezská severní dráha z Brna do Nezamyslic, Přerova, Olomouce a Šternberka, odbočka z Vídně k podunajské pobřežní dráze, z Bohumína do Žywce, z Břeclavi do Hrušovan, moravskoslezská dráha z Kojetína přes Kroměříž, Hulín, Bystřici p. H., Těšín do Bílska, z Krakova do Podgorze; mimo to 17 místních drah.

Smlouva nabyla platnosti zákonem ze dne 31. října 1906, č. 212 ř. z., a jejím uzákoněním byla částečně napravena chyba, učiněná r. 1885, kdy postátnění bylo zanedbáno. Nepostátněním ztrácel stát v letech 1886 až 1904 ročně 19,628 mill K a ještě r. 1904 bylo lze postátnění provésti za roční rentu asi o 1/2 mill K menší než v roce 1906. Kupní cena F-v,y d-hy s. byla pro společnost výhodná. Kapitalisované roční renty repraesentovaly peníz 607,85 mill. K, nečítajíc obnosy hotově zaplacené, kdežto bilance r. 1904 udávala úhrnné investice na 485,80 mill. K.

Společnost trvá i po sestátnění dráhy; těží dále uhlí ve svých dolech ostravsko-karvínských (r. 1911 vytěženo 14 mill. q) a vyrábí koks (v Bohumíně; r. 1911 2 mill. q); mimo to jí zůstala důlní dráha Mor. Ostrava-Michalkovice-Dombrová (19,451 km) s 13 odbočkami a 30 vlečkami, úhrnem v bilanční ceně 8,090.513 K. Dle usnesení valné hromady ze dne 28. května 1909 se akcie ročně umořují slosováním po 4 500 K za akcii; tento peníz odpovídá hodnotě renty, kterou společnost dostane od státu za dobu od 1. led. 1909 po 31. pros. 1988, totiž úhrnem K 708,441.095, jež má hodnotu k 1. led. 1909 4% diskontovanou K 345,335.298, tak ,že na akcii připadá přesně K 4634,67. Úrokování a úmor priorit opatřuje stát a sráží si potřebný peníz z úhrnné roční renty, ktercu by měl společnosti platiti. Za slosované akcie vydávají se požitkové listy, jež participují na dividendě nad 180 K (4% z K 4500) na akcii připadající; 5 požitkových listů rovná se při hlasování jedné akcii.

Společnost, bilancuje nyní tak. že nechává v aktivech hodnotu dolů a koksáren stále tutéž, po případě ji zvyšuje o nová rozšíření investiční, a odpisy nahrazovala do r. 1910 náklady renovačními, tedy rovněž novými investicemi, kdežto od r. 1911 účtuje odpisy i správně na vrub účtu provozovacího; ale ovšem, odpisy tyto mají nyní význam vedlejší, ježto jest hodnota dolů, koksáren i dráhy téměř úplně odepsána, vykazuje se ; totiž v passivech bilance odpisná položka 28 mill. K, účtovaná hodnota všeho nemovitého majetku jest asi 31 mill. K. Úhrn i hodnoty dráhy, státem převzaté, vykazuje se v aktivech rok od roku klesajícím úhrnem o tolik, oč se na straně passiv snižuje akc. kapitál i dluh prioritní (r. 1911 u přirovnání s r. 1910 celkem o 7,979 mill. K). V účtě ztráty a zisku se klade do těžeb příjem ryzí renty, placené státem společností po odpočtení potřebného peníze na úrok a úmor priorit, obstarávaný státem, t. j. r. 1911 K 16,426.475, a do ztrát se účtuje roční kvota úmorová akcií (2,804.223 K).