Název : | Západočeský báňský akciový spolek | ||||
Westböhmischer Bergbau-Actien-Verein | |||||
Typ CP : | Akcie | ||||
Hodnota : |
1x |
200 |
200 |
Kč | - Dne 30.12.1931 zvýšena nominální hodnota akcie na 500 Kč. |
Město : | Praha | ||||
Datum : | 28.4.1922 | ||||
Emise : | V. emise | ||||
Série : | --- | ||||
Náklad : | 175 000 ks | ||||
Rozměr : | cca 377 x 242 mm - dvojlist | ||||
Poznámky : | Společnost, založená za součinnosti Vídeňské bankovní jednoty, se sídlem ve Vídni, převzala s platností od 1.1.1875 k dalšímu provozování veškerý důlní majetek těžařstva Westböhmischer Bergbau- und Hüttenverein (Západočeský horní a hutní spolek), skládající se z 92 dolových měr, 9 přebytků a 106 výhradních kutišť. Původní akciový kapitál, činící 4 200 000 Zlatých, byl zvýšen v roce 1897 za účelem přikoupení žacléřských uhelných dolů na 5 000 000 Zlatých. | ||||
Dle usnesení mimořádné valné hromady z 26.5.1900 provedeno v letech 1901/1902 zvýšení akciového kapitálu ve dvou emisích na 15 000 000 Korun a výtěžku bylo použito k vybudování nových, jakož i zmodernizování stávajících žacléřských dolů. | |||||
Na základě usnesení valné hromady z 25.6.1920 emitováno v květnu 1922 175 000 ks nových akcií, z nichž 75 000 ks nabídnuto akcionářům k odběru v poměru 1:1 po 240 Kč a zbytek přenechán k tomuto účelu vytvořenému bankovnímu konsorciu. Tímto se akciový kapitál zvýšil na 50 000 000 Kč. | |||||
V roce 1921 přeneseno centrální ředitelství z Vídně do Ústí nad Labem. | |||||
V roce 1926 společnost získala většinu akcií Duchcovsko-Podmokelské dráhy [1, 2]. | |||||
Ve stabilizační bilanci k 1.1.1927 vykázán přebytek 236 400 000 Kč a převeden do stabilizačního fondu. Na valné hromadě z 30.12.1931 usneseno použití 75 000 000 Kč z tohoto fondu na zvýšení akciového kapitálu na 125 000 000 Kč nakolkováním akcií (zvýšení nominální hodnoty akcií) z 200 Kč na 500 Kč (viz červené razítko na akcii). | |||||
Společnost neměla vlastní odbytové oddělení a proto veškerý odbyt uhlí zprostředkovávala firma Eduard Jakob Weinmann v Ústí nad Labem. | |||||
Po odtržení Sudet byly doly řízeny přímo z Německa, báňským revírním úřadem ve Valbřichu (dnes Wałbrzych, PL) a výhradní prodej uhlí přešel pod Sudetendeutsches Braunkohlensyndikat v Ústí nad Labem. | |||||
V roce 1941 přeneseno sídlo společnosti, včetně centrálního ředitelství, do Zbůchu u Plzně a majetek společnosti byl ovládán Sudetenländische Bergbau Aktiengesellschaft Brüx (Sudetozemská báňská akciová společnost) [1]. | |||||
Od 1.2.1942 došlo k úpravě názvu pro Žacléřsko na Westböhmischer Bergbau Aktien Verein Bertreibsgruppe Schatzlar (Západočeský báňský akciový spolek, podniková skupina Žacléř). | |||||
V roce 1945 společnost znárodněna. | |||||
. | |||||
Účast na Německo-rakouském uhelném spolku | |||||
V roce 1908 založila společnost ve spojení s Dresdner Bank, Schaffhausener Bankverein a Deutsch-österr. Bergwerksgesellschaft v Drážďanech firmu s názvem Deutsch-österr. Kohlenbergbauverein Ges. m. b. H. (Německo-rakouský uhelný spolek), která získala uhelný majetek v Horním Slezsku, Porýní-Vestfálsku, Lotrinsku a další. Za účelem spravování této účasti založil Západočeský akciový báňský spolek v roce 1910 v Berlíně vlastní filiálku. | |||||
V roce 1921 založena společně s Deutsch-österr. Kohlenbergbauverein G. m. b. H. a knížetem Salmem firma Gewerkschaft Lippramsdorf, které předány k využití uhelná pole knížete Salma severně od Lippe. | |||||
. | |||||
Společnost se původně skládala ze závodů: | |||||
Horní ředitelství v Plzni (po roce 1941 přeneseno do Zbůchu) - kamenouhelné doly: Líně, Mantov, Týnec a Červený Újezd. | |||||
Původní, od Westböhmischer Bergbau- und Hüttenverein převzaté šachty Humboldt a Sulkov byly následkem úplného vyčerpání opuštěny. Západně od Sulkova v Líních zřízena v roce 1884 nová pomocná šachta, na které v únoru 1920 těžba vzhledem ke skoro úplnému vyčerpání zastavena. | |||||
V roce 1889 převzato fúzí Mantovské těžařstvo, na jehož pozemcích založena šachta Austria, která počátkem roku 1921 úplně vyčerpána a zastavena. | |||||
V roce 1902 zřízena u Týnce dvojitá šachta Austria-Karel (později Masaryk a po roce 1940 Hermann Göring-Schacht) s roční produkcí cca 4 000 000 q uhlí. V letech 1926/1930 se produkce pohybovala cca 2 300 000 q. | |||||
V roce 1911 dokončena v Červeném Újezdu stavba dolu Austria Jubilejní důl (po roce 1918 Pokrok a později Masaryk-Jubilejní důl a po roce 1940 Adolf Hitler-Schacht), na kterém se plánovalo těžit až 5 000 000 q uhlí. V letech 1929/1930 se produkce pohybovala cca 2 800 000 až 3 000 000 q. | |||||
. | |||||
Horní ředitelství v Žacléři - kamenouhelné doly: Žacléř a Lampretice. | |||||
Doly zakoupeny v roce 1896 od bankovního domu Erlanger & Söhne za 2 000 000 Korun. Získaný důlní majetek sestával ze 103 dolových měr se 32 přebytky a 216 výhradními kutišti a ze šachet Fanny a Elisabeth. | |||||
Dnem 1.4.1898 převzala společnost za 572 000 Zlatých veškerý důlní majetek bratří Müllerových v Žacléři, pozůstávající ze šachet Marie a Julie, 115 dolových měr, 24 přebytků a 22 výhradních kutišť, čímž se stala majitelem všech žacléřských dolů. | |||||
V letech 1929/1930 byly udržovány v provozu pouze šachty Marie a Julie v Lamperticích a Eliška v Žacléři, na kterých se těží cca 1 800 000 q uhlí ročně a později zvýšeno na 2 500 000 q (1935/1936). | |||||
V letech 1928 a 1929 provedeny rozsáhlé investice do modernizace žacléřských závodů. | |||||
. | |||||
Horní ředitelství Klein-Gorschütz (dnes Gorzyczki, Polsko) | |||||
V roce 1913 zakoupila společnost od Deutsch-österr. Kohlenbergbauverein G. m. b. H. v Ratiboři (Racibórz, PL) a hraběte Larische v Klein-Gorschütz (Gorzyczki, PL) uhelná pole, ke kterým připojeno v roce 1919 s majetkem společnosti sousedících 6 uhelných polí, která byla najata. | |||||
V roce 1914 započala stavba šachty Friedrich v Klein-Gorschütz a v roce 1918 uvedena do provozu. | |||||
Rozdělením Horního Slezska ocitly se doly společnosti v Polsku a v roce 1923 byly vneseny do samostatné polské akciové společnosti, jejíž všechny akcie vlastní československá mateřská společnost. | |||||
. | |||||
Elektrické centrály | |||||
Společnost, vlastnící významné elektrické centrály, uzavřela v roce 1925 dlouhodobé smlouvy s Tachovským elektrářským svazem v Tachově a Západočeským elektrářským svazem v Plzni, čímž si zajistila větší odbytiště elektrické energie. | |||||
Zdroj informací: J. Kašpar: Československé bursovní papíry ročník 1928-1929 a 1935-1936. J. Kašpar: Pražské bursovní papíry 1926-1927 a 1940-1941. cs.wikipedia.org |
|||||
Avers : |
|
||||
. | |||||
. | |||||
Vnitřní strana : |
|
||||
. | |||||
. | |||||
Revers : |
--- |
||||
. | |||||
. | |||||
. | |||||
. |