|
ZPĚT |
|
| |
|
| Název : |
Českomoravská banka |
|
Böhmisch-Mährische Bank |
| Typ CP :
|
Akcie na jméno |
| Hodnota : |
25x |
200 |
5 000 |
Kč |
|
| Město : |
Praha |
| Datum : |
19.7.1921 |
| Emise : |
I. |
| Série : |
--- |
| Náklad : |
--- ks |
| Rozměr : |
cca 210 x
345 mm |
| Poznámky : |
Centrála v Praze;
Filiálky: Berehovo, Bratislava, Brno, Duchcov, Hradec Králové, Jihlava, Kolín, Košice, Louny, Lovosice,
Michalovce, Moravská Ostrava, Nové Mesto nad Váhom, Olomouc, Piešťany, Plzeň,
Poprad, Ružomberok, Turnov, Užhorod, Zlaté Moravce, Zvolen, Žilina. V roce 1938 odprodány 2 sudetské filiálky.
Expositury: Královské Vinohrady, Libeň, Nusle, Praha II., Žižkov.
Sezónní směnárny: Poprad-nádraží, Sliač, Starý Smokovec, Štrbské Pleso, Tatranská
Lomnica. |
|
Akciový kapitál Kč 70,000.000 ve 350.000 akciích po Kč 200 nominále.
Podle knihy akcionářů k 31./12. 1930 v rukou 14.609 akcionářů, z čehož 86.29% byli legionáři. |
|
. |
| Historie
: |
Ústav vznikl během světové války na Sibiři s úkolem obstarávati finanční transakce československých legionářů. Po dokončení evakuace legionářů byla banka registrována v roce 1921 jako československá akciová společnost se sídlem v Praze, s účelem sloužiti jako základna jednotné hospodářské organisace veškerých československých legionářů. Vnitřní organisace ústavu přizpůsobena zdejším usancím tak, že banka provádí veškeré normální bankovní transakce. V souvislosti s rozšiřováním působnosti zakládány postupně odbočky ústavu po celé republice. |
|
Od r. 1926 vyvíjí Legiobanka zvýšenou činnost na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde kromě vybudování vlastní sítě odboček afilovala celou řadu provinčních ústavů, které zčásti přeměnila na své pobočky. V červnu 1930 získán rozhodující vliv ve Slovenské všeobecné úverné bance v Bratislavě, z níž po sloučení s rovněž kontrolovanou Americko-slovenskou bankou v Bratislavě vytvořen opěrný bod k další systematické organisaci slovenských zájmů. |
|
Vedle těchto slovenských zájmů patří do sféry banky 16 lidových úvěrních ústavů, dále Záložna na Florenci v Praze s 8 pobočkami a Záložna čsl. legionářů v Českých Budějovicích. Na přání úředních kruhů převzala banka 1932 likvidaci Úverné banky úč. spol. v Žilině. |
|
Státoprávními změnami z roku 1939 byly zájmy územně rozděleny mezi Slovensko a Maďarsko a vyžádaly si novou
organisaci. Banka změnila jméno na Českomoravská banka. |
|
Od roku 1943 nařízeno sloučení s Kreditanstalt der
Deutschen. V květnu 1945 bylo sloučení prohlášeno za neplatné a banka změnila
název na Legiobanka, akciová společnost a v říjnu 1945 znárodněna. |
|
Roku 1948 se sloučila se Zemědělskou bankou a potom se Živnostenskou bankou v Praze. |
|
Převzato
z původního zdroje informací:
Československé bursovní papíry (Pražské bursovní papíry) - Příručka pro kapitalisty a bursovní interesenty 1931-1932.
Československé bursovní papíry (Pražské bursovní papíry) - Příručka pro kapitalisty a bursovní interesenty 1936-1937.
Pražské bursovní papíry - Příručka pro kapitalisty a bursovní zájemce 1940-1941. |
| |
|
| |
|
|
Avers : |
 |
| |
|
|
. |
|
Revers : |
--- |
| |
|
|
. |
|
. |
|
. |
| Pohlednice
: |
|
|
Filiálka Českomoravské banky v Kolíně, cca 1939-1943. |
|
. |
|
. |
|
. |
|
|
|
Filiálka Českomoravské banky v Kolíně, detail, cca 1939-1943. |
|
. |
|
. |
|
. |
|
. |