ZPĚT

 
   
Název :  Banka československých legií (Bank der tschechoslovakischen Legionen, Bank der čechoslovakischen Legionen, Prag; Banque des légions tchécoslovaques, Prague, Bank of Czechoslovak Legions, Prague)
Typ CP :  Akcie na jméno
Hodnota :

5x

200

1 000

 Kč  
Město :  Praha
Datum :  19.7.1921
Emise :  I.
Série :  ---
Náklad :  --- ks
Rozměr :  207 x 346 mm
Poznámky : Centrála v Praze; 
Filiálky: Berehovo, Bratislava, Brno, Duchcov, Hradec Králové, Jihlava, Kolín, Košice, Louny, Lovosice, Michalovce, Moravská Ostrava, Nové Mesto nad Váhom, Olomouc, Piešťany, Plzeň, Poprad, Ružomberok, Turnov, Užhorod, Zlaté Moravce, Zvolen, Žilina. V roce 1938 odprodány 2 sudetské filiálky.
Expositury: Královské Vinohrady, Libeň, Nusle, Praha II., Žižkov. 
Sezónní směnárny: Poprad-nádraží, Sliač, Starý Smokovec, Štrbské Pleso, Tatranská Lomnica.

Akciový kapitál Kč 70,000.000 ve 350.000 akciích po Kč 200 nominále. 
Podle knihy akcionářů k 31./12. 1930 v rukou 14.609 akcionářů, z čehož 86.29% byli legionáři.
Podle knihy akcionářů k 31./12. 1932 v rukou 13.830 akcionářů.

Ústav vznikl během světové války na Sibiři s úkolem obstarávati finanční transakce československých legionářů. Po dokončení evakuace legionářů byla banka registrována v roce 1921 jako československá akciová společnost se sídlem v Praze, s účelem sloužiti jako základna jednotné hospodářské organisace veškerých československých legionářů. Vnitřní organisace ústavu přizpůsobena zdejším usancím tak, že banka provádí veškeré normální bankovní transakce. V souvislosti s rozšiřováním působnosti zakládány postupně odbočky ústavu po celé republice.
Od r. 1926 vyvíjí Legiobanka zvýšenou činnost na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde kromě vybudování vlastní sítě odboček afilovala celou řadu provinčních ústavů, které zčásti přeměnila na své pobočky. V červnu 1930 získán rozhodující vliv ve Slovenské všeobecné úverné bance v Bratislavě, z níž po sloučení s rovněž kontrolovanou Americko-slovenskou bankou v Bratislavě vytvořen opěrný bod k další systematické organisaci slovenských zájmů.
Vedle těchto slovenských zájmů patří do sféry banky 16 lidových úvěrních ústavů, dále Záložna na Florenci v Praze s 8 pobočkami a Záložna čsl. legionářů v Českých Budějovicích. Na přání úředních kruhů převzala banka 1932 likvidaci Úverné banky úč. spol. v Žilině.
Státoprávními změnami z roku 1939 byly zájmy územně rozděleny mezi Slovensko a Maďarsko a vyžádaly si novou organisaci. Banka změnila jméno na Českomoravská banka. 
Zahraniční organisace. V roce 1924 spolupůsobila Legiobanka při reorganisaci legionářského ústavu Dobrovoljačka banka d. d. v Záhřebu (akc. kap. Din. 10,000.000, reservy Din. 3,500.000), který změnil jméno na Komercijalna banka d. d., a převzala část akcií. Téhož roku získána účast na Latvijas Privatbanka v Rize (akc. kap. Latů 2,000.000, res. fondy Latů 120.310). V druhé polovici roku 1925 založena ve Vídni vlastní komandita pod firmou Bankovní závod Svoboda a spol. (kmenový kapitál S 120.000. reservy S 80.000).
Zdroj:
Československé bursovní papíry (Pražské bursovní papíry) - Příručka pro kapitalisty a bursovní interesenty 1931-1932.
Československé bursovní papíry (Pražské bursovní papíry) - Příručka pro kapitalisty a bursovní interesenty 1936-1937.
Pražské bursovní papíry - Příručka pro kapitalisty a bursovní zájemce 1940-1941.
.
Od roku 1943 nařízeno sloučení s Kreditanstalt der Deutschen. V květnu 1945 bylo sloučení prohlášeno za neplatné a banka změnila název na Legiobanka, akciová společnost a v říjnu 1945 znárodněna.
Roku 1948 se sloučila se Zemědělskou bankou a potom se Živnostenskou bankou v Praze.
   
   
Avers :

   
Revers :

---

   
.
.
Další obrázky :  .

Detail portálu hlavní budovy, 1930

.
.

Hlavní budova, cca 1930

.
.