ZPĚT

 
   
Název :  Česká eskomptní banka a úvěrní ústav
 Böhmische Escompte-Bank und Credit-Anstalt
 Banque ďEscompte de Bohême et Société de Crédit
 Bohemian Discount Bank and Society of Credit
 Banca di Sconto di Boemia e Stabilimento di Credito
Typ CP :  Hromadná akcie na jméno
Hodnota :

25x

200

5 000

 Kč  
Město :  Praha
Datum :  30.12.1920
Emise :  ---
Série :  ---
Náklad :  --- ks
Rozměr :  cca 378 x 233 mm - dvojlist
Poznámky :  ---
Historie :  Ústav, založený v roce 1863 pod názvem Česká eskomptní banka (Böhmische Escompte-Bank) v Praze, byl první akciový peněžní ústav v Čechách.
 Akciový kapitál ustanoven ve výší 2 000 000 Zlatých, rozdělený na 10 000 ks akcií v nominální hodnotě 200 Zl. a z počátku splaceno pouze cca 50% kapitálu (1 046 140 Zl.) Poslední nařízená splátka 20 Zl. z každé akcie byla schválena na valné hromadě z 15.7.1876. Splácení akcií pokračovalo ještě v následujících letech. V březnu 1877 chybělo splatit 290 ks akcií a v březnu 1878 13 ks akcií. Od roku 1879 banka vykazovala již plně splacený akciový kapitál.
 Banka si vytkla za cíl převážně podporovat obchod a průmysl v Čechách povolováním úvěrů. V prvních letech se věnovala vedle vkladového obchodu i eskontu směnek (eskontnímu úvěru), při jehož organizaci vsunuty mezi banku a zákaznictvo úvěrní spolky, spočívající na základě vzájemného ručení členů. Později byla činnost banky rozšířena na povolování kontokorentních úvěrů a provádění burzovních příkazů, komisionářský obchod s cennými papíry a se zbožím a konečně obchod zakladatelský, emisní a konsorciální. Dále vydávala vlastní pokladniční poukázky v nominálních hodnotách 100, 500, 1 000 a 5 000 Zl. s různou úrokovou sazbou a dobou splatnosti.
 Na valné hromadě z 8.3.1869 schváleno rozšíření podnikaní banky o hypoteční úvěry a vydávání hypotečních zástavních dluhopisů. Toto rozšíření působnosti nakonec nebylo schváleno státními orgány.
 Do roku 1870 zřídila banka filiálky v Českých Budějovicích, Plzni a Teplicích. V srpnu 1870 v České Lípě a později v Karlových Varech. V roce 1873 v Trutnově a v dubnu 1874 v Litoměřicích.
 Na valné hromadě z 26.3.1874 schválena uzávěrka za rok 1873. I přes krach na vídeňské burze v květnu 1873, nastalé všeobecné hospodářské krizi a značným nárůstem nedobytných pohledávek, vykázala banka čistý zisk.
 Po krachu Varnsdorfské Eskomptní společnosti (Warnsdorfer Escompte-Gesellschaft) [1, 2] v únoru 1876, zřídila banka ve Varnsdorfu svou filiálku a zaručila se, že poskytne za vhodných podmínek zkrachovalé Varnsdorfské Eskomptní společnosti zálohu až do výše 500 000 Zl.
 V roce 1883 otevřena filiálka v Ústí nad Labem.
 V roce 1886 navázala banka první styky se železářským průmyslem (hlavně Pražská železářská společnost), které byly stále prohlubovány a postupně rozšířeny na ostatní průmyslové obory (Poldina huť, Králodvorská cementárna nebo Škodovy závody v Plzni).
 Na žádost představenstva banky se valná hromada z 15.3.1891 usnesla zvýšit akciový kapitál na 4 000 000 Zl., vydáním 10 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 Zl. Do konce srpna 1891 vydána první část 5 000 ks nových akcií, které nabídnuty akcionářům k odběru v kurzu po 200 Zl. Načasování vydání dalších 5 000 ks akcií ponecháno na rozhodnutí představenstva.
 V roce 1891 zřízeno zastoupení v Chebu.
 Na valné hromadě z 25.3.1895 potvrzeno původní zvýšení akciového kapitálu na 4 000 000 Zl. (8 000 000 Korun) a rozhodnuto vydat zbývajících 5 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 Zl. (400 K), které nabídnuty akcionářům k odběru v poměru 3:1 za kurz po 200 Zl.
 Dle usnesení valné hromady z 28.9.1899 zvýšen v září 1900 akciový kapitál na 12 000 000 K, emisí 10 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 400 K, které nabídnuty akcionářům k odběru za kurz po 800 K.
 Roku 1901 získala Niederösterreichische Escomptegesellschaft ve Vídni za 75 000 ks vlastních akcií všechny akcie České eskomptní banky, které měla v portfoliu až do roku 1919. Akcionářům byly akcie vyměněny v kurzu 1 akcie 400 K České eskomptní za 1 akcii 1 000 K Niederösterreichische Escomptegesellschaft.
 Během této doby byly všechny syndikátní a konsorciální obchody vyhrazeny přímo vídeňské velkobance a Česká eskomptní banka fungovala v Praze vlastně jako její filiálka.
 Změny, vyvolané vznikem ČSR a následná nostrifikace banky přiměly Niederösterreichische Escomptegesellschaft k tomu, že v roce 1919 prodala většinu akcií České eskomptní banky skupině československých akcionářů za vedení Živnostenské banky v Praze. Téhož roku převzala Česká eskomptní banka na základě zvláštního ujednání 10 československých filiálek vídeňské banky Oesterreichische Credit-Anstalt für Handel und Gewerbe se všemi obchody a styky v průmyslu.
 K tomuto účelu zvýšen, dle usnesení mimořádné valné hromady z 2.9.1919, akciový kapitál na 48 000 000 Kč, emisí 180 000 ks nových akcií, které nabídnuty akcionářům k odběru v poměru 1 (400 K) : 6 (200 Kč).
 Zároveň při této příležitosti rozšířen název banky o doplněk "úvěrní ústav" na: Česká eskomptní banka a úvěrní ústav (Böhmische Escompte-Bank und Credit-Anstalt), zkratka BEBCA, někdy uváděna zkratka BEBKA.
 Současně bylo původních 20 000 ks akcií po 200 Zl. a 10 000 ks akcií po 400 K rozděleno (vyměněno) za 60 000 ks akcií po 200 Kč.
 Se Živnostenskou bankou uzavřena v roce 1919 přátelská smlouva o společném postupu v některých syndikátních a konsorciálních obchodech a vnesena cukerní oddělení obou bank do nově zřízené Akciové společnosti pro obchod cukrem v Praze.
 Za účelem přizpůsobení vlastních prostředků zvýšenému rozsahu obchodu, byl na základě usnesení mimořádné valné hromady z 24.3.1920, zvýšen akciový kapitál banky v třech za sebou následujících emisí (červen, říjen a prosinec 1920) na 100 000 000 Kč. Nové akcie nabídnuty z části akcionářům k odběru za kurz 425 Kč, z části přenechány ve větších položkách Banque de Bruxelles v Bruselu a bankovnímu domu M. M. Warburg & Co. v Hamburku, se kterými, jakož i s International Acceptance Bank Inc. v New York uzavřeny přátelské smlouvy.
 Česká eskomptní banka a úvěrní ústav se stala od roku 1920 členem konsorcia pro státní úvěrové operace.
 V roce 1921 převzala banka trvalý zájem na Kroatische Allgemeine Kreditbank v Záhřebu a na Bosnische Industrie- und Handelsbank v Sarajevu.
 Na mimořádné valné hromadě ze dne 14.11.1921 usneseno postupné zvýšení akciového kapitálu na 200 000 000 Kč. Na základě tohoto usnesení emitováno ihned 200 000 ks nových akcií, které nabídnuty akcionářům v kurzu 325 Kč, čímž akciový kapitál zvýšen na 140 000 000 Kč. Část výtěžku z této emise použito ke zřízení dalších filiálek a k uhrazení 30% účasti na Slovenské všeobecné úverné bance v Bratislavě, založené ve spojení s jinými zájemci (v roce 1930 účast prodána Bance československých legií v Praze).
 V červnu 1922 zvýšen akciový kapitál na 175 000 000 Kč a nových 175 000 ks akcií nabídnuto akcionářům v poměru 4:1 po 325 Kč.
 V témže roce založila banka ve spojení s Oesterr. Credit-Anstalt ve Vídni a Amstelbank v Amsterodamu společnost Bank für auswärtigen Handel A. G. v Berlíně.
 Dle nového usnesení mimořádné valné hromady ze 17.11.1923 emitováno v prosinci téhož roku 125 000 ks nových akcií, které nabídnuty akcionářům v poměru 7:1 po 340 Kč, čímž akciový kapitál dosáhl na 200 000 000 Kč.
 Během roku 1923 rozšířila banka okruh svých zahraničních přátel o londýnský bankovní dům Kleinwort, Sons & Co., který se na ni trvale zúčastnil zakoupením větší položky akcií a vyslal svého zástupce do správní rady.
 Koncem roku 1923 uzavřela Česká eskomptní banka a úvěrní ústav zájmové společenství s Moravskou eskontní bankou v Brně, nejstarším peněžním ústavem na Moravě. Důvodem k této transakci byla snaha po společném postupu a posílení pozice hlavně v moravském průmyslu, ve kterém zaujímal brněnský ústav vedoucí postavení.
 Mimořádná valná hromada z 29.10.1924 schválila a krátce na to byla s Moravskou eskontní bankou provedena fúze se zpětnou platností od 1.1.1924. Sloučení obou bank provedeno tak, že za 5 akcií Moravské eskontní banky dáno 7 akcií České eskomptní banky a úvěrního ústavu. Přičemž k výměně potřebných 140 000 ks akcií České eskomptní banky a úvěrního ústavu bylo dodáno velkoakcionáři, takže nová emise nebyla nutná.
 Moravská eskontní banka vlastnila 40 000 000 Kč akciového kapitálu a cca 10 000 000 Kč rezervních fondů a vedle centrály v Brně, která nyní byla sloučena se zdejší filiálkou České eskomptní banky, filiálky v Břeclavi, Mikulově a Znojmě. Bilance ústavu vykazovala k 31.12.1923 300 000 000 Kč dlužníků, 222 000 000 Kč věřitelů a 96 000 000 Kč vkladů na knížkách. Banka byla mimo jiného zúčastněna na Bratislavské všeobecné bance akc. spol. v Bratislavě a komanditovala Bankovní závod Prokop a Bouda v Praze, kteréžto obě účasti přešly na Českou eskomptní banku a úvěrní ústav.
 Koncem roku 1925 prodala Česká eskomptní banka a úvěrní ústav Živnostenské bance svůj akciový podíl na Akciové společnosti pro obchod cukrem v Praze a převedla své zájmy v cukerním obchodě na nově zřízenou Pražskou obchodní akc. spol. v Praze.
 Ve spojení s jinými domácími a zahraničními ústavy zúčastnila se banka v roce 1929 na založení Société de Banque pour le Commerce et ľIndustrie v Paříži.
 Na valné hromadě z 28.3.1929 byla schválena stabilizační východisková bilance k 1.1.1928, ve které nadhodnoceny k vlastním účelům používané nemovitosti o 25 000 000 Kč. Celý přebytek z nadhodnocení uložen do stabilizačního fondu a použit k mimořádným odpisům v bilanci za rok 1931 (viz. níže).
 Na téže valné hromadě usneseno zvýšení akciového kapitálu na 250 000 000 Kč, emisí 250 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 Kč, které nabídnuty v polovině dubna 1929 k odběru akcionářům v poměru 4:1 v kurzu po 375 Kč.
 V bilanci za rok 1931 vzat zřetel na důsledky hospodářské krize provedením mimořádných odpisů na cenných papírech, účastech a dlužnících částkou 136 000 000 Kč a odepsáním kurzové ztráty 41 000 000 Kč na vlastních akciích, zakoupených z intervenčních důvodů. Na odpisy v celkové výši 177 000 000 Kč použito 151 000 000 Kč z rezerv a 26 000 000 Kč z provozních zisků roku 1931. Současně snížen akciový kapitál z 250 000 000 Kč na 170 000 000 Kč stažením bankou postupně získaných 400 000 ks vlastních akcií.
 V rámci snah o omezení obchodu na domácí zájmy získala banka v březnu 1935 položky vlastních akcií, nacházející se po reorganizaci Credit-Anstalt a Niederescompte v majetku Société de Gestion Monaco (asi 79 000 ks) a Incredit (asi 104 000 ks). Stažením těchto akcií, jejichž počet doplněn dokoupením na 200 000 kusů, snížen v roce 1935 akciový kapitál ze 170 000 000 Kč na 130 000 000 Kč. Z této transakce vyplývající značný knihovní zisk přikázán skrytým rezervám, do nichž při této příležitosti převedeno též 48 000 000 Kč z vykázaných rezerv.
 V říjnu 1935 získána většina akcií Bratislavské obchodní a úverné banky akc. spol. v Bratislavě.
 Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava odstoupila banka, s platností od 1.1.1939, všech 32 sudetských filiálek skupině Dresdner Bank, která při této příležitosti získala na České eskomptní bance směrodatnou účast.
 Prodejem sudetských zájmů snížil se rozsah bilanční sumy asi o třetinu. Ježto výsledek za rok 1938 byl ztrátový a nová gesční skupina i jinak zrevidovala ocenění jednotlivých majetkových složek, ukázala se nutnost důkladné sanace.
 K vyčištění bilance odepsáno 66 250 000 K z rezerv, z čehož 41 250 000 K použito k nižšímu ocenění účastí a 25 000 000 K ke zvýšení tichých záloh. Dále snížen na čtvrtinu akciový kapitál, t. j. ze 130 000 000 K na 32 500 000 K a získaných 97 500 000 K rovněž přiděleno k tichým rezervám, jejichž dispozicí pověřeno představenstvo. Současně byl akciový kapitál znovu doplněn na 100 000 000 K, které jsou nově rozděleny na akcie po 400 K nominální hodnoty a změnou stanov se banka vrátila ke svému původnímu názvu: Česká eskomptní banka (Böhmische Escompte-Bank).
 Výměna starých akcií provedena koncem roku 1939, složením v poměru 4:1 a výměnou za nové kusy po 400 K připadla na 8 starých akcií v nominální hodnotě 200 K 1 nová akcie v nominální hodnotě 400 K. Z nové emise 162 500 ks akcií připadalo pak na každou akcii po 400 K odběrní právo na další dvě akcie, při kurzu 440 K. Provedení emise bylo garantováno syndikátem s Dresdner Bank v čele.
 V polovině roku 1939 získala Česká eskomptní banka od francouzských velkoakcionářů převážnou většinu akcií Banky pro obchod a průmysl dříve Länderbanky v Praze, která dle usnesení mimořádné valné hromady z 15.12.1939 převzata fúzí, se zpětnou platností od 1.1.1939.
 Převzetí Länderbanky, jejíž akciový kapitál byl před fúzí snížen ze 120 000 000 K na 90 000 000 K, bylo provedeno výměnou 4 akcií Länderbanky po 400 K za 3 akcie České eskomptní banky po 400 K.
 Dle usnesení mimořádné valné hromady ze 14.12.1942 schváleno zvýšení akciového kapitálu na 150 000 000 K, vydáním 125 000 ks nových akcií za emisní kurz 600 K.
 Od roku 1942 banka zřídila a vedla zvláštní účet židovských vkladů, kam musely ostatní české finanční ústavy převést tzv. "neárijské vklady". Také byla jednou z institucí podílející se na tzv. Reinhardtově fondu, který spravoval peníze a cennosti ukradené vězňům a obětím koncentračních a vyhlazovacích táborů.
.
 Až do roku 1939 byla Česká eskomptní banka a úvěrní ústav mezinárodní univerzální bankou se silným vlivem židovského a cizího kapitálu. Po okupaci byla ovládnuta německým kapitálem, prošla nucenou přeměnou a stala se nástrojem k ovládnutí hospodářství v protektorátu a k podpoře válečného úsilí nacistického Německa.
 Po roce 1945 byla banka likvidována jako německý peněžní ústav, začátkem 50. let přeměněna na národní podnik a do dnešního dne (8.12.2024) je stále v likvidaci.
   Zdroj informací: 
     J. Kašpar: Československé bursovní papíry ročník 1928-1929 a 1936-1937.
     J. Kašpar: Pražské bursovní papíry 1926-1927 a 1940-1941.
     F. Vencovský, Z. Jindra, J. Novotný, K. Půlpán, P. Dvořák a kol.: Dějiny bankovnictví v českých zemí, 1999.
     Finanční ročenka Compass 1870, 1872, 1874, 1875, 1877, 1878, 1879, 1883, 1891, 1892, 1893, 1894, 1896, 1897 a 1944.
     cs.wikipedia.org
   .
   .
Avers :

Hromadná akcie České eskomptní banky a úvěrního ústavu v Praze, prosinec 1920, 5000 Kč

   .
.
Revers :

---

   .
.
.
.